Studie publikovaná v časopise PLoS One se věnuje neuropatii krátkých vláken. Tento typ neuropatie je běžný u pacientů s diabetem. Následkem bývá neurogenní zánět a výrazné zpomalení procesu hojení všech defektů. Princip, kterým k uvedenému dochází, však není ani v dnešní době zcela pochopen.
Studie publikovaná v časopise PLoS One se věnuje neuropatii krátkých vláken. Tento typ neuropatie je běžný u pacientů s diabetem. Následkem bývá neurogenní zánět a výrazné zpomalení procesu hojení všech defektů. Princip, kterým k uvedenému dochází, však není ani v dnešní době zcela pochopen.
Pro vytvoření lidského modelu vědci vybrali 25 zdravých jedinců. Po dobu 48 hodin jim byly na kontralaterální strany stehen aplikovány 2 různé obklady. První obsahoval kapsaicinovou mast a druhý placebo. Zúčastnění následně podstoupili kvantitativní senzorické testování, laserovou dopplerovskou flowmetrii a kvantitativní test sudomotor axon reflex.
První a čtrnáctý den po sejmutí obkladu vytvořili vědci pomocí biopsie každému testovanému 2 typy ran v obou sledovaných plochách (povrchová ranka – hloubka 1,2 mm – a hluboká ranka – hloubka více než 3 mm). Výše uvedené testy se opakovaly po 7, 14, 21 a 28 dnech. Hojení defektů sledovali vědci fotograficky (využitím digitálního zařízení s vysokým rozlišením) až do úplného vyhojení. Denzita intraepidermálních nervových vláken a potních žláz byla měřena u každé punkce zvlášť.
Mělké rány v kapsaicinové oblasti se hojily signifikantně pomaleji nežli v placebové ploše, a to první (P < 0,001) i čtrnáctý den pokusu (P < 0,001). Naproti tomu u reparace hlubokých defektů nebyl zaznamenán významnější rozdíl mezi pokusnými plochami. Pokles denzity nervových vláken potvrdili vědci pouze v kapsaicinové oblasti (P < 0,01).
Závěry jsou jasné. Topická aplikace kapsaicinu způsobila rozvoj neuropatie krátkých vláken. Ta významně zpomalila rychlost hojení povrchových ran. U hlubokých defektů byla retardace naopak vyloučena. Nově vytvořený humánní model zajisté najde široké uplatnění ve studiích zaměřených na hojení defektů u pacientů s neuropatií.
(msd)
Zdroj: Ben M. W. Illigens et al. A Human Model of Small Fiber Neuropathy to Study Wound Healing. PLoS One. 2013; 8 (1): e54760. Publikováno online dne 31. 1. 2013.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
