Péče o rány není doménou pouze chirurgických oborů. V řadě případů se s různými typy ran setkávají také praktičtí lékaři. Patří k nim akutní i chronické infikované rány, na které je vhodné aplikovat prostředky podporující vlhké hojení. Mezi ně se řadí i přípravky se zeolit-jodovým komplexem.
Metoda vlhkého hojení ran je díky svým principům jednoznačně přínosnějším způsobem péče o rány než dříve hojně užívané suché gázy, vaty či obinadla. Vlhkost zajistí nejvhodnější možné prostředí pro hojení a čištění rány. Správně zvolené vlhké krytí udrží v ráně optimální pH, absorbuje sekret z rány a snižuje riziko vzniku infekce v místě kožního defektu.
Možností, jak pečovat o ránu pomocí široké škály přípravků, je mnoho. Volba krytí musí odpovídat hloubce rány i intenzitě sekrece a zohlednit také případnou nekrózu. Nejčastěji využívané materiály uvádí následující přehled:
Biokeramické krytí WoundEx patří k prostředkům, které využívají antibakteriálních účinků jodu. Dále tyto polštářky obsahují zeolit, tedy sloučeninu hliníku a křemíku s krystalickou strukturou, která na sebe váže vodu. Polštářky jsou proto schopny adsorbovat exsudát z rány obsahující bakterie, toxiny a zbytky poškozených tkání. Ty vážou na svůj povrch a podporují tak fyzikální čištění rány.
Podpora vlhkého hojení ran, které toto patentované krytí zajišťuje, má díky snížení bolestivosti a kratší době hojení význam nejen pro pacienty, ale také z ekonomického hlediska – v průběhu ošetřování rány stačí menší počet převazů. Výhodou je i jednoduchá manipulace s polštářky, jež mají nepřilnavý povrch a vyrábějí se v několika velikostech.
WoundEx je vhodný na různé typy ran: odřeniny, tržné a řezné rány, kousnutí i kožní defekty u diabetiků. Díky hemostatickým vlastnostem ho lze doporučit také na krvácející rány. Osvědčuje se rovněž při léčbě dekubitů. Přípravek ovšem nelze použít u osob s přecitlivělostí na jod či při podezření na alergii na jod.
(pak)
Zdroje:
Informace pro laickou veřenost najdete na www.hojeni-ran.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.