Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 30, 2019, č. 1, s. 41 Kategorie: Zajímavosti z literatury
Pomůcky pro podporu náležitého výkonu myokardu jsou velkou výzvou – nejen technickou, indikační a ekonomickou, ale i etickou a legislativní, spjatou s rozhodováním o jejich deaktivaci.
Výběr těchto technických zařízení je v současné době podstatně širší a sofistikovanější. Zahrnuje kardiostimulátory různé dokonalosti, intrakardiální defibrilátory (ICD); VADs (ventricular assist devices) i celý umělý myokard (TAHs – total artificial hearts). Mají za cíl terapii. Jejich deaktivace má silný etický i legislativní prvek na hranici života a smrti a musí se často rozhodnout i podle přání pacienta. Také může být naopak spojena ze strany pacienta, popř. jeho blízkých, s výhradami. Téma není dosud v žádné zemi s vyspělým zdravotnictvím jednoznačně ukotveno.
Pokud má pacient VAD jako přemosťující k transplantaci, je situace jednodušší – pacient má pozitivní cíl. Ale pokud je VAD a případně i TAH pouze mostem k definitivnímu rozhodnutí o životě nebo jeho ukončení, velmi závisí na strategii, na přesné diagnóze, na spolehlivé prognóze kardiologů, intenzivistů, paliatrů, na kvalifikované a citlivé informaci pacienta a na získání jeho informovaného souhlasu.
Téma je pro diskuse o budoucnosti již nyní hitem, protože VAD se dále technicky velmi zdokonalují a úměrně zmenšují. Jejich funkce zajistit náležitou perfuzi cílových orgánů a podpořit příznivou prognózu se nebude zřejmě opírat pouze o patofyziologické poznatky, ale i o ekonomické možnosti a jejich směrování.
Připravila
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
