Vědci z lékařské fakulty berlínské univerzity zjistili, že probiotická suplementace bakterií Lactobacillus rhamnosus je při léčbě atopické dermatitidy kojenců neúčinná. Výsledky studie výzkumníci uveřejnili v listopadovém čísle časopisu Allergy.
Do této dvojitě zaslepené randomizované studie bylo zahrnuto celkem 102 kojenců s mírnou až středně těžkou atopickou dermatitidou. Kojenci byli randomizováni do skupin užívajících probiotikum, nebo placebo.
Po 12 týdnech studie výsledky neukázaly signifikantní rozdíl ve zlepšení příznaků atopické dermatitidy, hladinách IgE a citlivosti na vajíčka a mléko mezi oběma skupinami. Vědci uvedli, že i když je hypotéza o odvrácení imunitního systému od atopie pomocí podávání tzv. "zdravých bakterií" atraktivní, vědecká báze pro marketing podávání probiotik při atopické dermatitidě je v nejlepším případě kontroverzní.
Nejspolehlivějším zlepšujícím faktorem atopické dermatitidy proto stále zůstává růst, neboť 43 % dětí je ve věku tří let bez tohoto problému.
Allergy 2007;62 : 1270-1276.
(sys)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
