Cholesterol je látka, kterou přijímáme potravou, ale také ji tělo dokáže samo vytvořit. Pomáhá organismu zpracovávat tuky a je důležitá pro tvorbu buněčných membrán či hormonů a vitaminu D. Příliš vysoká koncentrace cholesterolu v krvi je však nebezpečná pro srdce i cévy. Vysoká hladina zejména ‚‚zlého‘‘, LDL cholesterolu může vést například k cévní mozkové příhodě nebo srdečnímu infarktu.
Tradičně mívají problémy s vysokým cholesterolem zejména lidé, kteří:
Velké množství studií se shoduje na tom, že stres a vysoká hladina cholesterolu spolu souvisejí. Tělo reaguje na zátěž stále stejně už miliony let – vyplavuje hormony adrenalin a kortizol. Tyto hormony způsobují mimo jiné zvýšení hladiny cholesterolu v krvi, což se hodí k opravování poškozených buněk. Naši předci se tak vlastně připravovali na boj. Při boji nebo úprku se pak vyplavené látky spotřebovaly. Takto ale stres „moderní doby“ již nekončí, a cholesterol se proto ukládá v cévách. Napětí také zvyšuje hladinu „zlého“ cholesterolu nepřímo. Lidé, kteří jsou pod vlivem nadměrného stresu, totiž více tíhnou ke špatným stravovacím návykům, nezdravému životnímu stylu a vyšší tělesné hmotnosti. To vše jsou klasické rizikové faktory vysokého cholesterolu.
Co dělat, pokud chcete vysoký cholesterol snížit?
Dlouhodobý stres je pro tělo extrémně nezdravý. Mimo jiné přispívá ke zvýšení hladiny cholesterolu. Vhodným životním stylem můžete bojovat s obojím. Nezapomínejte ani na pravidelný odpočinek a relaxaci.
(dos)
Zdroj: www.healthline.com/health/high-cholesterol/does-stress-affect-cholesterolJak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.