Na letošních Májových hepatologických dnech byly prezentovány první výsledky studie IDEAL (Individualized Dosing Efficacy vs. Flat Dosing to Assess Optima L Peginterferon Therapy). Cílem této studie bylo porovnat účinky plošného podávání PegIntronu s účinností individualizovaného dávkování.
Druhou částí studie se později stalo porovnání účinnosti a bezpečnosti podávání těchto kombinací léčby:
Do výzkumu bylo zařazeno více než tři tisíce nakažených doposud neléčených osob s genotypem 1. Pacienti byli do jednotlivých léčebných skupin přiřazováni náhodně. Studie probíhala na několika různých pracovištích.
Frekvence hlášených nežádoucích účinků byla podobná ve všech režimech. Nejčastějším nežádoucím účinkem byl ve všech léčebných postupech flu-like syndrom (chřipkové příznaky). Přerušení léčby se vyskytovalo stejně často ve všech skupinách.
Nejzajímavější zjištění nastalo při porovnání jednotlivých léčebných režimů, co se týče dosažení setrvalé virologické odpovědi. Po 24 týdnech nebyla detekovatelná RNA viru hepatitidy C u 40 % pacientů bez ohledu na léčebnou kombinaci. Jednotlivé režimy se lišily maximálně o tři procenta, tento rozdíl je ovšem statisticky nevýznamný.
Ukazuje se, že jednotlivé léčebné režimy jsou podobně účinné na velkých souborech pacientů. Pro praxi pak platí, že je třeba léčbu zvažovat s ohledem na pacientovu snášenlivost jednotlivých přípravků. Pro užití vyšších dávek PegIntronu zřejmě není ve většině případů odůvodnění.
(hul)
Zdroj: Urbánek P. Primární léčba: klinické rozdíly mezi současnými léčebnými režimy a jejich důsledky pro pacienta. Satelitní symposium firmy Schering-Plough. XXXVI. Májové hepatologické dny. 15. 5. 2008.
