Atopická dermatitida (AD) je poměrně běžným kožním onemocněním, které pacientům znepříjemňuje život zánětlivými lézemi s úporným svěděním. Léčbou první volby jsou tradičně topické přípravky s obsahem kortikosteroidů, které s sebou při dlouhodobém užívání nesou značné riziko nežádoucích účinků. Účinnou alternativu pro terapii těžkých forem AD představuje použití topických přípravků obsahujících takrolimus.
Takrolimus je inhibitor kalcium-dependentní dráhy přenosu signálu v T lymfocytech a tím brání syntéze interleukinů a jiných cytokinů, jako je např. tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α) a interferon gama (IFN-γ). Také inhibuje uvolňování zánětlivých mediátorů ze žírných buněk kůže, bazofilů a eozinofilů. Přesný mechanismus účinku takrolimu u AD není znám, ale u pacientů bylo zlepšení kožních lézí v průběhu léčby takrolimovou mastí spojeno se snížením hyperstimulační aktivity Langerhansových buněk kůže vůči T lymfocytům.
V USA byla provedena otevřená studie s 3964 dospělými a 3959 pediatrickými pacienty s těžkou nebo středně těžkou AD. Nemocní si na postižená místa aplikovali takrolimovou mast (0,03% nebo 0,1%) v tenké vrstvě 2× denně do vymizení příznaků a poté ještě 1 týden. V případě rekurence bylo možné opět zahájit léčbu takrolimem. U pacientů bylo hodnoceno procento tělesného povrchu postižené AD v 1. a 3. měsíci a dále každé 3 měsíce.
Po 1 měsíci terapie bylo pozorováno průměrné snížení postižení povrchu těla o 52 %, po roce léčby to bylo o 71 % a po 18 měsících léčby o 91 %. Nejčastějšími nežádoucími příhodami byly pálení kůže a pruritus, obvykle přechodné a s mírným průběhem, výskyt se snižoval se zlepšením AD. Byl pozorován bezpečnostní profil odpovídající předchozím klinickým studiím. Během doby sledování se nevyskytl žádný případ atrofie kůže v místě aplikace.
Monoterapie topickým takrolimem má rychlý nástup účinku a ve výše popsané studii vedla k setrvalé kontrole onemocnění po dobu až 2 let, s nízkou incidencí nežádoucích účinků. Terapie těžkých forem AD vysokými dávkami topických kortikosteroidů naproti tomu při dlouhodobém užívání může vést k řadě nežádoucích účinků (atrofii kůže, infekcím, supresi hypothalamohypofyzární osy a Cushingovu syndromu). Častým argumentem pro léčbu kortikosteroidy je však nižší cena kortikosteroidních přípravků.
Kolektiv amerických autorů se proto zaměřil na srovnání efektivity vynaložených nákladů topické léčby AD. Byl zkonstruován výpočetní model srovnávající náklady na roční léčbu AD při těchto terapeutických režimech: léčba vysokými dávkami topických kortikosteroidů ve 2týdenních či 4týdenních cyklech nebo léčba takrolimovou mastí. S využitím Markovova modelu, založeného na informacích z literatury a od panelu dermatologů se zkušeností s léčbou AD, byla provedena simulace průběhu onemocnění, která počítala s primární léčbou a poté přechodem pacienta do remise (bez léčby) nebo k sekundární léčbě (perorální antibiotika + topické kortikosteroidy).
Ačkoliv náklady na primární léčbu takrolimem byly vyšší, terapie kortikosteroidy přinášela vyšší sekundární výdaje. Při započtení všech nákladů tak byla celkově nejdražší léčba kortikosteroidy ve 2týdenních cyklech, která podle simulace vedla průměrně ke 185 dnům v remisi a ročním nákladům 1682 $ na jednoho pacienta. Cena léčby takrolimem dosahovala 1323 $ a přinášela 190 dní v remisi. Terapie kortikosteroidy ve 4týdenních cyklech měla srovnatelnou efektivitu nákladů (1317 $ a 194 dní v remisi). Průměrné roční náklady na léčbu stanovené pomocí modelu odpovídaly dříve provedené retrospektivní analýze dat z pacientské databáze.
Takrolimová mast je účinná v léčbě atopické dermatitidy u dětí a dospělých s dobrým bezpečnostním profilem. Po započtení sekundárních nákladů je cena léčby AD takrolimem srovnatelná nebo nižší než cena kortikosteroidních topických režimů.
(este)
Zdroje:
1. Koo J. Y. M., Fleischer A. B., Abramovits W. et al. Tacrolimus ointment is safe and effective in the treatment of atopic dermatitis: results in 8000 patients. J Am Acad Dermatol 2005; 53: S195−S205, doi: 10.1016/j.jaad.2005.04.063.
2. Ellis C. N., Drake L. A., Prendergast M. M. et al. Cost-effectiveness analysis of tacrolimus ointment versus high-potency topical corticosteroids in adults with moderate to severe atopic dermatitis. J Am Acad Dermatol 2003; 48 : 553–563, doi: 10.1067/mjd.2003.240.
3. SPC Protopic. Dostupné na: www.ema.europa.eu/docs/cs_CZ/document_library/EPAR_-_Product_Information/human/000374/WC500046824.pdf
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
