Postabortivní syndrom představuje specifickou formu širší diagnózy – posttraumatické stresové poruchy. Ta se obvykle rozvíjí do 2 let od vystavení mimořádně silné stresové situaci, v tomto případě prodělanému potratu. Lékaři tuto diagnostickou jednotku často neuznávají, což může vést k mylné poddiagnostikovanosti. Díky projektu „Nesoudíme. Pomáháme“ však existují cesty, jak těmto ženám pomoci.
Prodělaný potrat může u ženy působit jako velmi silný neočekávaný stresor. Symptomy PAS se u ženy, ale i u dalších osob (partner, rodina), které s potratem vnitřně nesouhlasily, mohou projevit na řadě úrovní:
Po interrupci může jako důsledek ukončení stresu po výkonu přijít dočasná úleva. Často však již bezprostředně po výkonu ženy pociťují silné negativní emoce. Další emoce se poté obvykle objevují v různých vlnách. Více náchylné k PAS jsou velmi mladé dívky, poprvé těhotné (rozhodnou za ně jiní, samy nemohou své prožívání příliš zkoumat, obtíže se projeví až s velkým odstupem), ženy, které už děti mají (zažily pocit v těhotenství, mají mateřské instinkty), ženy, které se cítí být k interrupci donuceny, a ženy, pro které UUT znamená závažný morální či hodnotový konflikt.
V případě prodělané interrupce ženy obvykle nenacházejí oporu a pochopení. Blízcí nezřídka reagují vyhýbavě (pocit skryté viny), žena pociťuje stud, nemá si s kým o svých emocích promluvit. Lékařům se svěřují pouze se somatickými obtížemi (bolesti, negativní ladění, poruchy spánku), často je navíc nespojují s prodělaným potratem.
Projekt „Nesoudíme. Pomáháme“ se zaměřuje právě na ženy, které pociťují všechny tyto emoce a hledají naslouchání a nesoudící zájem. Pomoc zde mohou vyhledávat také ženy, které čekají nečekané dítě, a ty, které zvažují potrat. K dispozici je bezplatná telefonická a e-mailová linka pomoci (tel.: 800 108 000; e-mail: poradna@linkapomoci.cz). Dále je možné zprostředkovat kontakt s odborníky z řady oblastí, zejména s psychology, gynekology, genetiky, sociálními pracovníky, rodinnými a výchovnými poradci, právníky, krizovými pracovníky azylových domů nebo duchovními.
Každá situace má své řešení. Mezi časté situace žen, které se na organizaci obracejí a jež poté společně řeší, patří obavy z reakce partnera na těhotenství, možnosti antikoncepce, třetí a další těhotenství, nedostatek financí a zázemí, studium a těhotenství, nátlak k potratu, problematika cizinek bez zázemí atd.
I díky vzrůstající informovanosti a větším možnostem žen lidé pomáhající v rámci projektu „Nesoudíme. Pomáháme“ věří, že se jim společně podaří najít řešení a pomoc pro všechny ženy, které se na ně obrátí.
(gpl)
Zdroje:
1. Bartáková V., Kučerová J. Post-abortivní syndrom (PAS). Seminář projektu Nesoudíme. Pomáháme.
2. Nesoudíme. Pomáháme. Dostupné na: hnutiprozivot.cz/nesoudime-pomahame
3. Linka pomoci. Dostupné na: https://hnutiprozivot.cz/linka-pomoci
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
