Na výzkumy, které se v uplynulých letech soustředily na komorbidity psoriázy a ukazují na souvislost s jaterními chorobami, navazuje prospektivní observační studie z indické Madras Medical College. Soustředila se mimo jiné na souvislost mezi psoriázou, projevy metabolického syndromu a výskytem jaterních onemocnění.
Psoriázu nelze považovat za onemocnění, které postihuje pouze kůži a klouby. Mezi komorbidity patří obezita či metabolický syndrom, které jsou rizikovými faktory pro nealkoholové jaterní choroby (NAFLD – non-alcoholic fatty liver disease). NAFLD zahrnuje široké spektrum onemocnění, od prostého ztučnění jater až po nealkoholovou steatohepatitidu, která může přecházet do fibrózy či cirhózy.
Autoři studie vycházeli z dřívějších poznatků, že u pacientů s mírnou až těžkou formou psoriázy je vysoká prevalence chronických jaterních onemocnění. Cílem indické studie, která zahrnovala 215 pacientů z oddělení dermatologie Madras Medical College, byla analýza výskytu NAFLD u pacientů s psoriázou a souvislost mezi těmito dvěma onemocněními.
Potvrzení diagnózy psoriázy provedl dermatolog, závažnost onemocnění pak hodnotil pomocí skóre PASI (Psoriasis Area and Severity Index). Kromě základních informací o pacientech, jako jsou věk, pohlaví, BMI (body mass index) a délka trvání psoriázy, se shromažďovaly údaje o hypertenzi, diabetu a dyslipidémii. Diagnózu NAFLD u sledovaných pacientů stanovil radiolog na základě ultrazvuku jater.
Sonografické vyšetření jater prokázalo NAFLD u 45,2 % sledovaných pacientů. V běžné populaci se prevalence NAFLD odhaduje na 20–30 %. Pacienti s psoriázou a zároveň NAFLD vykazovali vyšší stupeň obezity a byl u nich častější výskyt metabolického syndromu než u psoriatiků bez NAFLD. Autoři studie dále zjistili, že psoriatici s NAFLD trpěli závažnější formou psoriázy dle skóre PASI než sledovaní pacienti, u nichž NAFLD diagnostikována nebyla. Dalším výstupem bylo zjištění, že fibróza jater byla u pacientů s psoriázou a NAFLD hodnocena jako mírná (F1) v 63,8 % případů a středně závažná (F2) u 36,2 % pacientů. U psoriatiků bez NAFLD fibróza této závažnosti nedosahovala.
Pacienti s psoriázou jsou vystaveni vyššímu riziku NAFLD, tedy onemocnění souvisejícímu s metabolickým syndromem. Autoři studie prokázali, že kombinace psoriázy s NAFLD korelovala s projevy metabolického syndromu, tedy hyperglykémií, hypertriglyceridémií a abdominální obezitou. Souvislost s hypertenzí nehodnotili jako významnou.
Dříve provedené studie prokázaly vyšší výskyt NAFLD u pacientů s psoriázou oproti zbytku populace. Tato studie to poznatkem, že 45,2 % psoriatiků trpí NAFLD, potvrdila. Prokázána byla také souvislost mezi závažností psoriázy a výskytem NAFLD. Autoři práce tedy potvrzují, že rozvoj psoriázy a NAFLD spolu úzce souvisejí.
(pak)
Zdroj: Narayanasamy K., Sanmarkan A. D., Rajendran K. et al. Relationship between psoriasis and non-alcoholic fatty liver disease. Prz Gastroenterol 2016; 11 (4): 263−269.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
