Dva věční souputníci, kteří trápí nemocného na těle i na duši – nemoc a stres. Otázka v tomto případě zní: Vznikají chronická střevní onemocnění ze stresu, nebo vzniká stres z nich? Jak se ukazuje, odpovědi rozhodně nejsou jednoznačné.
Chronická zánětlivá střevní onemocnění byla v minulosti považována za takzvané psychosomatické choroby, tedy takové, jejichž tělesné příznaky vznikají následkem jistých duševních potíží. Dnes se však odborníci přiklání k názoru, že je tomu ve skutečnosti naopak. Souvislost mezi stresem a idiopatickými střevními záněty byla zřejmá odnepaměti, bylo však chybou domnívat se, že stres způsobuje samotný vznik tohoto onemocnění. Za hlavní příčiny rozvoje např. Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy jsou tak dnes všeobecně uznávány:
Ovšem vzhledem k tomu, že se v obou případech jedná o chronická onemocnění, představují pro svého nositele velikou psychickou zátěž. Chorobu tak často provází obrovský stres, který vyplývá z:
Odborníci proto dnes tato onemocnění považují spíše za somatopsychická, tedy taková, jejichž závažnost a těžký průběh mohou vyvolat duševní potíže. V některých případech se ukazuje, že existuje spojitost se stresem a zhoršením příznaků samotného onemocnění, čímž se bludný kruh uzavírá. Pokud je tento vztah v individuálním případě skutečně potvrzen, může se i psychoterapie stát součástí komplexní léčby idiopatických zánětlivých střevních onemocnění.
(veri)
Zdroj:
Morschitzky, H. Když duše mluví řečí těla; Portál: Praha, 2007, str. 73–82.
ibdcrohns.about.com