Cílem systematického přehledu zveřejněného v časopisu Patient Related Outcome Measures bylo srovnání kvality života pacientů s psoriázou a dalšími chronickými onemocněními. Ke srovnání byl využit nástroj EQ-5D, dotazník vypracovaný skupinou EuroQol, který se soustředí na 5 základních oblastí kvality života.
Výskyt psoriázy, chronického dermatologického onemocnění, se celosvětově odhaduje na 0,91–8,5 %. Přibližně polovina pacientů má podle odborných odhadů mírnou formu psoriázy (tj. postižení < 2 % povrchu těla), 36 % pacientů trpí středně závažnou formou psoriázy s postižením 3–10 % povrchu těla a přibližně 12 % psoriatiků má závažnou formu psoriázy, která postihuje > 10 % povrchu těla. Nejčastějším typem onemocnění je chronická plaková psoriáza, která se týká 90 % pacientů.
Přestože je psoriáza kožním onemocněním, doprovází ji řada fyzických i psychických komorbidit, jako jsou psoriatická artritida, kardiovaskulární onemocnění nebo deprese. Téměř polovina psoriatiků vykazuje závažnější projevy deprese než nemocní s psychiatrickými diagnózami. Celková kvalita života je u psoriatiků dlouhodobě podceňována a vnímání dopadů tohoto onemocnění pacienty a ošetřujícími lékaři se značně liší. Podle obecného nástroje určeného k hodnocení kvality života související se zdravím, Short Form 36 Health Survey (SF-36), jsou ovšem omezení související s psoriázou srovnatelná se závažnými onkologickými onemocněními.
Cílem prezentovaného přehledu byla analýza hodnot uvedených v pacientském dotazníku EQ-5D a zhodnocení omezení pacientů s psoriázou. Tyto hodnoty se dále porovnávaly s údaji pacientů s jinými chronickými onemocněními. Data byla získána ze dvou systematických přehledů, při nichž byla využita desítka databází, například Embase, Medline a Cochrane. Do přehledů byly zahrnuty randomizované kontrolované studie a zkřížené, retrospektivní i prospektivní studie. Pro účely srovnání psoriázy s dalšími onemocněními byly hodnoceny materiály zaměřené na kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus 2. typu, renální a jaterní choroby, onkologické diagnózy a poruchy zraku.
EQ-5D je sebehodnoticí nástroj využívaný k popisu a hodnocení zdravotního stavu u široké škály diagnóz. Zahrnuje 5 kategorií: pohyblivost, sebeobsluhu, každodenní činnosti, bolest a dyskomfort, úzkost a depresi. U každé kategorie pacienti vybírají z 5 možných popisů, jež nejlépe vystihují jejich hodnocení (například žádné potíže s chůzí nebo neschopnost chodit). Tyto charakteristiky jsou převedeny na číselné hodnoty a výsledkem je pětimístný číselný kód (například 12113), který popisuje profil pacienta. Podle profilu je stanoven celkový hodnoticí index v rozmezí 0−1 (0 = smrt, 1 = plné zdraví). Součástí EQ-5D je také 100stupňová vizuální analogová škála (VAS), na níž respondenti hodnotí svůj celkový zdravotní stav. Jelikož je dotazník EQ-5D aplikovatelný na širokou škálu nemocných s různými diagnózami, umožňuje srovnání kvality života psoriatiků s dalšími skupinami pacientů.
Průměrné výchozí hodnoty hodnoticího indexu podle EQ-5D se u pacientů s psoriázou pohybovaly od 0,52 do 0,9 a zahrnovaly všechny stupně závažnosti onemocnění. Medián dosahoval hodnoty 0,72. U ostatních sledovaných chronických onemocnění se index pohyboval v rozmezí 0,2−0,93. Nejnižší hodnoty sledovaného indexu byly zjištěny u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (0,2) a kardiovaskulárními chorobami (0,24). Nejnižší skóre uváděné v hodnocení psoriatiků, které činilo 0,52, se přibližovalo hodnocení pacientů s onemocněním ledvin.
Skóre VAS se u pacientů s psoriázou pohybovalo mezi 50,7 a 75,1, medián dosahoval hodnoty 65,1. U pacientů s ostatními diagnózami bylo zjištěno skóre od 37 do 89. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány u kardiovaskulárních onemocnění. Hodnota VAS 50,7 u psoriatiků byla nižší než hodnoty uváděné pacienty s onemocněním ledvin, jater a poruchami zraku.
Tento první systematický přehled svého druhu srovnával hodnocení kvality života a omezení pomocí nástroje EQ-5D u psoriatiků a pacientů s dalšími chronickými onemocněními. Přinesl poznatky, které jsou v souladu s výsledky hodnocení využívajících jiný obecný nástroj − SF-36. Výsledky potvrzují výrazná omezení související s psoriázou a obdobnou míru negativního dopadu na kvalitu života související se zdravím jako u jiných chronických diagnóz. V některých případech lze omezení psoriatiků označit za horší než u ostatních pacientů. Za nedostatky tohoto přehledu lze považovat absenci vstupních údajů o závažnosti psoriázy a komorbiditách, které mohou ovlivnit pacientské hodnocení, a tedy výsledné hodnoty dle EQ-5D.
Vzhledem ke značnému psychologickému dopadu psoriázy lze předpokládat, že jedna ze sledovaných kategorií − úzkost a deprese − se do kvality života promítá výrazněji než ostatní sledované aspekty. Přestože úzkost a depresivní stavy doprovází řadu chronických onemocnění, u psoriatiků představují mimořádnou zátěž kvůli viditelnosti projevů onemocnění a stigmatizaci pacientů. Negativní dopad psoriázy na jejich psychiku se může projevit jak na snížení sebevědomí, tak na emoční stabilitě. Onemocnění přináší také omezení v pracovní, společenské a partnerské sféře.
Bližší poznatky k dopadům nemoci na kvalitu života pacientů s psoriázou by mohlo přinést hodnocení využívající psoriatickou verzi EQ-5D, která kromě základních kategorií zahrnuje také hodnocení kožních projevů, vzhledu, sebedůvěry a sociálních vazeb.
(pak)
Zdroj: Møller A. H., Erntoft S., Vinding G. R., Jemec G. B. A systematic literature review to compare quality of life in psoriasis with other chronic diseases using EQ-5D-derived utility values. Patient Relat Outcome Meas 2015 Jul 7; 6 : 167−177, doi: 10.2147/PROM.S81428.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
