Během letních prázdnin si váš potomek navykl na velkou míru volnosti, ale najednou jeho denní náplň místo neomezeného hraní a povídání tvoří vyučovací hodiny a přestávky vymezené zvoněním. Ne všichni malí školáci snáší tuto změnu ze dne na den bez následků. Nestačí se během dne pořádně napít, dohánějí to odpoledne nebo večer a ráno se pak probouzí v loužičce.
Pokud se noční pomočování objeví, rozhodně za něj své dítě netrestejte. Zákazy a příkazy nic nevyřeší, jen v něm prohloubí stres z nově nastalé situace. Odborníci radí nejprve upravit jeho pitný režim. Příjem tekutin by měl být rozvržený do celého dne rovnoměrně a v pravidelných intervalech by se mělo dítě chodit i vyčurat. Pokud není schopné dodržovat pravidla samo, je třeba diskrétně poprosit učitele, aby za něj „docházku“ na toaletu pohlídal.
Zároveň je nutné snížit jeho příjem tekutin ve večerních hodinách. Tři hodiny před spaní by už nemělo vypít jejich větší množství a ještě před odchodem do postele byste ho měli nechat pořádně vyčurat.
Dobrou zprávou je, že až u 80 % dětí se na základě těchto drobných opatření podaří obtíže s nočním pomočováním omezit.
Kdyby noční pomočování ani poté neustoupilo, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Lépe než dítě ještě více stresovat tím, že budete zkoušet možné i nemožné bez většího úspěchu.
Od lékaře s velkou pravděpodobností dostanete doporučení alespoň po dva dny zapisovat, kolik tekutin vaše dítě vypilo a kolik a v jaké frekvenci jich následně vymočilo. To poskytne cenné podklady pro rozhodnutí o potřebě a způsobu léčby. Ke stejnému účelu slouží i aplikace Noci v suchu, kterou si můžete spolu s tzv. mikčními kartami pro zaznamenávání těchto informací stáhnout na naší stránce.
Nezbývá než malému školákovi situaci vysvětlit, vtipnou a nenásilnou formou vám v tom pomůže například speciální komiks, který si s ním můžete přečíst před spaním. Komunikujte s ním napřímo a přibližte mu situaci tak, že jeho močový měchýř stejně jako on/a dostal nový rozvrh a trvá chvíli, než si na něj zvykne.
(pez)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
