Cílem prezentované studie italských autorů bylo posoudit jak kumulativní incidenci a predikující faktory spojené s rozvojem jícnových varixů, tak i vliv antivirové terapie a hepatocelulárního karcinomu (HCC) na jejich výskyt.
Do studie bylo průběžně zařazeno 218 pacientů s kompenzovanou cirhózou na podkladě HCV bez přítomnosti jícnových varixů. Pacienti byli do studie zařazeni mezi roky 1989 až 1992. Při jejich sledování přibližně po dobu 11 let (medián 11,4 roku) bylo antivirovou terapií interferonem léčeno celkem 149 pacientů. Ultrazvukové vyšetření bylo prováděno v intervalu 6 měsíců, horní endoskopie pak v intervalu 3 let.
Závěrem autoři shrnují, že dosažení SVR brání v dlouhodobém horizontu rozvoji jícnových varixů. Kromě genotypu 1b a MELD skóre v začátku studie je výskyt HCC hlavním faktorem spojeným s rozvojem jícnových varixů. V důsledku toho by měla být současná doporučení týkající se péče o pacienty s jícnovými varixy revidována.
(mik)
Zdroj: S. Bruno, A. Crosignani, C. Facciotto, and others: The impact of sustained virologic response and hepatocellular carcinoma occurrence on the de-novo development of esophageal varices in compensated, HCV-induced cirrhosis. A long term prospective study. 60th Annual Meeting of the American Association for the Study of Liver Diseases (AASLD 2009). Boston. October 30–November 1, 2009. Abstract 281.