Kašel je jedním z nejčastějších příznaků, se kterým pacient vyhledává lékaře. Mnoho klinických studií prokázalo koincidenci chronického kašle a rýmy. Tato souvislost však nikdy nebyla zkoumána prospektivně a z epidemiologického hlediska. Italští autoři proto k tomuto účelu využili údaje z Pisa Prospective Study.
Jedná se o pětiletou prospektivní studii, které se zúčastnilo 3865 dobrovolníků ve věku od patnácti let. Účastníci byli vyšetřeni na začátku a na konci sledovaného období. U všech byly provedeny prick testy, změřena hladina celkového a specifického IgE, a podstoupili metacholinový bronchoprovokační test. Pacienti dále vyplnili podrobný dotazník, zaměřený zejména na údaje o rýmě a kašli v období mimo nachlazení, zjištění astmatu diagnostikovaného lékařem, kouření a profesní expozici škodlivinám.
Kašel mimo nachlazení byl definován jako chronický, pokud trval po většinu dní po dobu tří měsíců v roce, a to opakovaně 2 roky po sobě. Při prvním vyšetření 1670 účastníků studie neuvádělo kašel mimo nachlazení. Celkem 299 z nich (18 %) ale uvádělo rýmu. Při druhém vyšetření s pětiletým odstupem již udávalo kašel 16 % účastníků z těch, kteří na začátku udávali rýmu, ale pouze 10 % z těch, kteří rýmu na začátku studie neměli. Po statistickém zpracování a vyloučení vlivu věku, pohlaví, astmatu, kouření a profesní expozice škodlivinám byla rýma významným a nezávislým rizikovým faktorem pro rozvoj chronického kašle.
Patogenetických mechanismů může být několik:
