První zářijové dny s sebou přinášejí celou řadu stresujících okamžiků nejen pro učitele, ale i pro žáky. Volný režim typický pro prázdniny je najednou pryč. Návrat do školy znamená pravidelné ranní vstávání v pevně určenou dobu, nošení často těžkých aktovek a v neposlední řadě i méně volného času.
Změna režimu a nový stres se u dětí mohou projevit častějším pomočováním. Školákům, kterých se tento problém týká, doporučují odborníci navštěvovat toaletu v ustálených intervalech – nejlépe každé dvě hodiny. Právě dodržování pravidelnosti pomáhá zlepšovat předávání informací mezi mozkem a močovým měchýřem. Tímto způsobem lze docílit snížení počtu „mokrých nehod“ během dne. Samozřejmostí je, že o enuréze čili pomočování svého dítěte rodiče informují jeho třídní učitelku. Nezbytným krokem by měla být také návštěva odborného lékaře – urologa nebo nefrologa. Ten vyloučí případné vážnější onemocnění, které by za problémem mohlo stát (např. infekci močových cest nebo cukrovku).
Kontrola močového měchýře se rozvíjí postupně. Konečná fáze tohoto procesu spadá do období 6. nebo 7. roku věku dítěte. Jen u menšího počtu dětí se může „mokré lůžko“ objevovat do 10 let nebo i v pozdějším věku. Právě už zmiňované stresové stavy spojené se školní docházkou přispívají k nočnímu i dennímu pomočování u dětí. Většina těchto případů tak není způsobena nějakým anatomickým problémem (např. tělesnou abnormalitou). Podle odborníků stojí za těmito obtížemi v 80 % změny v životním stylu a denním režimu.
Kromě pravidelného navštěvování toalety v přesně naplánovaných intervalech je podle odborníků třeba dbát na:
(hah)
Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2010/09/100925120432.htm
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
