Podle současných doporučení GOLD by měli pacienti s CHOPN, u nichž selže léčba SAMA, užívat při udržovací terapii LAMA nebo LABA. Na konci loňského roku byly publikovány výsledky zřejmě první analýzy, která porovnávala účinnost a bezpečnost všech inhalačních přípravků a jednotlivých tříd běžně používaných v léčbě CHOPN: SAMA, LAMA, fixní kombinace LAMA/LABA a ICS/LABA.
Pomocí systematického průzkumu literatury publikované do 15. listopadu 2017 a síťové metaanalýzy relevantních prací byla porovnána účinnost a bezpečnost krátkodobě působících muskarinových antagonistů (SABA – ipratropium), dlouhodobě působících muskarinových antagonistů (LAMA – aklidinium, glykopyrronium, tiotropium, umeklidinium), fixních kombinací LAMA s dlouhodobě působícími β2-agonisty (LAMA/LABA – aklidinium/formoterol, indakaterol/glykopyrronium, tiotropium/olodaterol), umeklidinium/vilanterol a fixních kombinací inhalačních kortikosteroidů (ICS) a LABA (ICS/LABA – flutikason/vilanterol, budesonid/formoterol, salmeterol/flutikason) u pacientů se středně závažnou až závažnou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).
Zařazeno bylo 74 randomizovaných kontrolovaných studií, které porovnávaly jednotlivé přípravky mezi sebou nebo s placebem. Porovnávanými parametry byly změna jednosekundové vitální kapacity měřené před podáním další dávky (trough FEV1) oproti vstupu do studie, index přechodné dyspnoe, dotazník St George’s Respiratory Questionnaire a výskyt nežádoucích příhod po 12 a 24 týdnech léčby.
Výsledky ukázaly, že LAMA, LAMA/LABA a ICS/LABA vedou po 12 i 24 týdnech k významně většímu zlepšení trough FEV1 než placebo nebo monoterapie SAMA. Při zlepšení trough FEV1 byly všechny fixní kombinace LAMA/LABA s výjimkou kombinace aklidinium/formoterol statisticky významně účinnější než monoterapie LAMA a než fixní kombinace ICS/LABA. V rámci třídy LAMA bylo umeklidinium po 12 týdnech léčby spojeno se statisticky významně větším zlepšením v parametru FEV1 než tiotropium a glykopyrronium, rozdíl však nebyl významný klinicky. Jako nejefektivnější léky z hlediska zlepšení FEV1 byly nejčastěji uvedeny fixní kombinace LAMA/LABA. Podobné trendy byly pozorovány také z hlediska indexu přechodné dyspnoe a výsledků St George’s Respiratory Questionnaire.
Výskyt nežádoucích příhod byl u všech hodnocených typů léčby srovnatelný.
Metaanalýza dosavadních studií porovnávající všechny běžně používané inhalační přípravky v udržovací léčbě středně závažné a závažné CHOPN ukázala, že z hlediska zlepšení FEV1 po 12 a 24 týdnech léčby jsou nejúčinnější fixní kombinace LAMA/LABA, naopak nejmenší přínos prokázaly SAMA, a to při srovnatelné bezpečnosti všech hodnocených tříd.
(zza)
Zdroj: Aziz M. I. A., Tan L. E., Wu D. B. et al. Comparative efficacy of inhaled medications (ICS/LABA, LAMA, LAMA/LABA and SAMA) for COPD: a systematic review and network meta-analysis. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis 2018 Oct 9; 13 : 3203–3231, doi: 10.2147/COPD.S173472.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.