Okolo věku 4 let se pomočuje 25 % dětí, po osmnáctém roce pak kolem 2 % populace. Enuréza bývá častější u mužů než u žen. V období dospívání se však tento poměr obrací a po sedmnáctém roce věku je pomočování častější u dívek.
Ze studií vyplývá, že pomočování může být dědičné. V 75 % případů se jeden z rodičů dítěte také pomočoval. Noční enuréza je brána jako zdravotní nebo psychologický problém. Dotyčný má ale často komplexní lékařská vyšetření v normě. Psychické potíže (např. rodinné problémy) má 10 % pacientů. Většina lidí trpících enurézou (90 %) však nemá ani anatomické, ani psychologické problémy. U některých jedinců bývá příčinou pomočování i neobvykle hluboký spánek.
Enuréza může představovat pro rodiče i děti značný problém. Je důležité vědět, že se toto onemocnění dá léčit. Proto neotálejte s návštěvou lékaře – vaše dítě se může zbytečně cítit ponížené a vy bezmocní.
(dzit)
Zdroj: http://www.bedwettingtherapy.com/category/how-to-stop-bedwetting
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.