Jedním z největších strašáků stárnoucích lidí je zhoršování paměti. Její nejtěžší forma – demence – dokáže člověku vzít nejen vzpomínky, ale i osobnost a život. „Alzheimer“ přitom není jedinou chorobou, která může náš mozek nenávratně poškodit. Hned druhou nejčastější příčinou těchto obtíží je takzvaná vaskulární demence.
Vaskulární znamená cévní. Každá mozková buňka potřebuje neustálý přísun živin a kyslíku z krve, zajišťovaný právě cévami, respektive jejich druhem nazývaným tepny, které přivádějí okysličenou krev buňce. Obecně existují dvě možnosti, jak může být tento mechanismus narušen:
Když se poškodí velká tepna, odumře v jednom místě mnoho nervových buněk najednou. Pokud se jedná o centrum některé důležité mozkové funkce, například řeči, mohou se následkem této příhody dostavit problémy s řečí. Tato nenadálá příhoda je označována jako mozková mrtvice.
Tentýž problém ale může nastat i v nějaké z nejmenších tepének; pak odumře jen pár buněk a poškození se nemusí hned viditelně projevit nějakými obtížemi. Až neustálým a opakovaným poškozováním mozku se mozkové funkce postupně zhoršují a vytrácí – tímto způsobem vzniká demence, dříve nazývaná stařecká.
Pokud se léčíte s vysokým tlakem nebo s kornatěním cév, nejspíš si teď kladete otázku: Opravdu mi hrozí demence? Jak jí mohu předejít? Dodržování níže vyjmenovaných bodů, které přispívají ke zdraví cév v srdci, v mozku a kdekoliv jinde v těle, dokážete její riziko výrazně snížit. Jen je třeba:
Zatímco u Alzheimerovy choroby nemáme dostatek důkazů o účinné prevenci, vznik vaskulární demence můžete odvrátit, pokud udržíte své cévy co nejdéle zdravé.
(luko)
Zdroje:
https://www.cdc.gov/features/heart-brain-health/index.html
https://www.health.harvard.edu/heart-health/blood-vessel-disease-linked-to-dementia
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
