Existují tři specifické obavy v kontextu s terapií inhibitory protonové pumpy (PPI): 1. možná interakce mezi PPI a klopidogrelem, 2. souvislost mezi užíváním PPI a zlomeninami, 3. možnost, že dlouhodobé užívání PPI může vést k hypomagnezémii. Následující článek sumarizuje informace ze studií zabývajících se nežádoucími účinky terapie PPI a v jeho závěru jsou předložena doporučení ve spojení s jejich užíváním.
Existují tři specifické obavy v kontextu s terapií inhibitory protonové pumpy (PPI):
Následující článek sumarizuje informace ze studií zabývajících se nežádoucími účinky terapie PPI a v jeho závěru jsou předložena doporučení ve spojení s jejich užíváním.
Na základě výsledků z in vitro studií varoval americký Úřad pro kontrolu léků a potravin (FDA) před podáváním některých PPI u pacientů užívajících klopidogrel, jelikož tato léčiva mohou vzájemně interagovat. Teoreticky možným mechanismem lékové interakce je kompetice látek o vazbu na izoformu 2C19 cytochromu P450 (CYP2C19) při jejich metabolizaci.
Autoři přehledu provedli analýzu celkem 25 studií, které se zabývaly vlivem užívání jednoho či více PPI na protisrážlivou aktivitu klopidogrelu. Z 5 studií, které zahrnovaly podskupinové analýzy pacientů podle různých PPI, obecně vyplývá, že na aktivitu klopidogrelu neměl vliv pantoprazol, omeprazol vliv měl a výsledky pro esomeprazol byly nejednoznačné. V randomizované kontrolované studii, ve které byl srovnáván samotný klopidogrel vs. kombinace klopidogrelu a omeprazolu, nebyl nalezen žádný nárůst nepříznivých účinků na kardiovaskulární systém v důsledku koterapie s omeprazolem.
Při posuzování rizik a benefitů užívání PPI společně s klopidogrelem by měly být brány v potaz důkazy o tom, že při zmíněné kombinaci léčiv se u pacientů snižuje incidence peptických ulcerací a krvácení z horní části gastrointestinálního traktu.
U pacientů na PPI se jeví spojitost jejich užívání s mírně vyšším rizikem výskytu určitých typů zlomenin. Tento závěr většinou pochází z retrospektivních pozorování, v nichž nelze dostatečně kontrolovat zavádějící skutečnosti. V současnosti nejsou pro pacienty na PPI doporučena opatření týkající se suplementace vápníku, vitaminu D nebo monitorování hustoty kostí.
Mechanismy, kterými by užívání PPI vedlo k vyššímu riziku zlomenin nebo vyvolalo hypomagnezémii, nejsou známy. Prevalence symptomatické hypomagnezémie spojené s terapií PPI je pravděpodobně velmi nízká a důkazy o ní byly popsány jen u malého počtu případů. FDA však navrhl sledování sérových hladin hořčíku u pacientů léčených PPI.
Závěry přehledového článku poukazují na převahu benefitů PPI terapie nad jejími riziky. Léčba PPI by však měla být, ostatně jako jakákoliv jiná farmakoterapie, indikovaná na základě klinického obrazu pacienta a podávána v nejnižší účinné dávce, aby se snížilo riziko případných nežádoucích vedlejších účinků.
(pbl)
Zdroj: Chen J., Yuan Y. C., Leontiadis G. I., Howden C. W. Recent safety concerns with proton pump inhibitors. J Clin Gastroenterol 2012; 46(2): 93−114, doi: 10.1097/MCG.0b013e3182333820.
