V roce 2015 Komasi a Saeidi navrhli novou klasifikaci vnímání rizikových faktorů a etiologie kardiovaskulárních onemocnění ze strany pacientů. Na základě této klasifikace jsou rizikové faktory rozděleny na biologické, environmentální, behaviorální, psychologické a fyziologické.
V roce 2015 Komasi a Saeidi navrhli novou klasifikaci vnímání rizikových faktorů a etiologie kardiovaskulárních onemocnění ze strany pacientů. Na základě této klasifikace jsou rizikové faktory rozděleny na biologické, environmentální, behaviorální, psychologické a fyziologické.
Biologické rizikové faktory zahrnují genetické vlivy, rodinnou anamnézu, věk, pohlaví a etnický původ. Do environmentálních rizikových faktorů patří znečištěné ovzduší, toxické látky, prachové částice, nehygienická voda a pasivní kouření. Pod pojmem fyziologické (či spíše patofyziologické) rizikové faktory je zahrnuta hypertenze, diabetes mellitus, hyperlipidemie a obezita. Behaviorální faktory (faktory chování) zahrnují nevhodnou výživu, kouření cigaret, zneužívání návykových látek a těžkou fyzickou práci. Mezi psychologické rizikové faktory patří stres, zármutek, deprese, hněv, nepřátelství a špatné chování partnerů.
Podle výsledků dvou studií, které hodnotily celkem 1676 osob, věří 2,7−4,3 % pacientů, že příčinou jejich onemocnění jsou biologické rizikové faktory, 3,8−4,4 % pacientů považuje za příčinu environmentální faktory, 31,7−42 % pacientů dává své onemocnění do souvislosti s vlastním chováním (behaviorální faktory) a 36,3−39,2 % pacientů s psychologickými rizikovými faktory. Pouze 11,4 % pacientů poukazuje na rizikové faktory patofyziologické.
Vnímání nemoci má celkem pět dimenzí: identifikaci, příčinu (přesvědčení pacienta), časový průběh, důsledky a léčitelnost choroby. Tato klasifikace může ukázat, jakou představu mají pacienti o příčině svého kardiovaskulárního onemocnění na základě vlastních zkušeností, dostupných informací a sociálního statusu, což může mít vliv nejen na jejich chování ovlivňující zdraví, ale i na vlastní strategii zvládání nemoci.
(ada)
Zdroj: Komasi S., Saeidi M. Presentation of new classification of perceived risk factors and etiologies of cardiovascular diseases. ARYA Atheroscler 2016; 12 (6): 295−296.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
