Nástup účinku mometazonfuroátu v nosním spreji u sezonní alergické rýmy

Kortikosteroidy pro podání na nosní sliznici patří v léčbě alergické rýmy k běžně používaným lékům. Dokážou dobře ovlivnit všechny příznaky jak sezonní, tak celoroční alergické rýmy. Někteří lékaři však stále mají obavu z možných systémových vedlejších účinků, a také se domnívají, že tyto léky mají pomalý nástup účinku.

Je prokázáno studiemi in vivo, že se mometazonfuroát po nosním podání vstřebává pouze z jednoho promile podané dávky. Navíc má větší účinnost než například beklometazon dipropionát. Cílem studie amerických autorů bylo určit rychlost nástupu účinku mometazonfuroátu v nosním spreji při podávání pacientům se sezonní alergickou rýmou.

Randomizované, multicentrické, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie se zúčastnilo 201 pacientů se sezonní alergickou rýmou. Studie probíhala během jarní pylové sezony. Alergie na jarní pyly byla u každého pacienta potvrzena kožními testy, další podmínkou bylo trvání alergie nejméně 2 roky. Pacienti netrpěli žádným jiným onemocněním.

Na začátku i během studie měli všichni příznaky alergické rýmy. Po náhodném rozdělení do dvou přibližně stejných skupin dostávala jedna z nich placebo a druhá mometazonfuroát v nosním spreji v dávce 200 µg 1x denně. Studie trvala 2 týdny. Během prvních tří dnů vyplňovali pacienti speciální dotazník, týkající se příznaků alergické rýmy. Navíc byli 4. a 15. den vyšetřeni lékařem.

Již po dvanácti hodinách od první dávky léku popisovalo úlevu 28 % pacientů z aktivní skupiny v porovnání s 13 % ze skupiny kontrolní. Za 72 hodin dosáhlo úlevy 64 % pacientů z aktivní skupiny a jen 40 % ve druhé skupině. Také hodnocení příznaků lékařem dopadalo statisticky významně lépe pro mometazonem léčenou skupinu. Snášenlivost přípravku byla dobrá, vedlejší účinky léku se nelišily od placeba.

Studie prokázala, že mometazonfuroát má při podávání pacientům se sezonní alergickou rýmou dostatečně rychlý nástup účinku.

(van)

Zdroj: Berkowitz RB, a spol. Allergy 1999;54.