Nachlazení je sebelimitující onemocnění postihující sliznice dýchacích cest. Provázejí jej bolest v krku, rýma, rinorea, kašel a malátnost; příznaky zpravidla vrcholí 1–3 dny po nástupu onemocnění a odeznívají během 7–10 dnů. Závažnost a konkrétní příznaky se liší u jednotlivých osob a různých infekčních agens.
Ačkoliv je známým faktem, že nachlazení je primárně způsobeno viry a onemocnění samo odezní, antibiotická terapie je předpisována doposud relativně často. A to přesto, že většina pacientů trpících nachlazením nemá z takové léčby prospěch a jsou mnohdy zatíženi vedlejšími účinky ATB (průjem, vyrážka). Neopodstatněná preskripce ATB přispívá ke zvyšování bakteriální rezistence. Odborná veřejnost volá po dalších intervencích vedoucích ke snížení spotřeby ATB a zdůrazňuje potřebu jejich uvážlivého používání.
Nachlazení je převážně samodiagnostikováno a samoléčeno volně prodejnými přípravky včetně bylinných. V Evropě se proti chřipce a nachlazení tradičně používá několik bylin, jejichž účinnost a bezpečnost byly potvrzeny i v klinických studiích. Extrakt z listů břečťanu (Hederae helicis folium, Hedera helix L.) se osvědčil při terapii různých respiračních onemocnění a byl také uznán Německou pneumologickou společností ve svých doporučeních pro terapii kašle u dospělých.
Tým německých autorů provedl hloubkovou analýzu údajů o zdravotní péči, které se týkají léčby dospělých pacientů přípravkem obsahující extrakt z listů břečťanu. Cílem této studie bylo analyzovat souvislost mezi předepisováním přípravku s tímto extraktem a užíváním ATB, incidencí bakteriálních komplikací a počtem dnů pracovní neschopnosti u dospělých pacientů s akutními respiračními infekcemi.
Uvedená retrospektivní kohortová studie byla založena na databázi IQVIA Disease Analyzer, přičemž zahrnovala dospělé pacienty s dokumentací běžného nachlazení (zahrnuty kódy dle MKN-10: virová infekce nespecifikované lokalizace, akutní nazofaryngitida, akutní infekce horních cest dýchacích (HCD) vícečetných a nespecifikovaných lokalizací, akutní bronchitida, nespecifikovaná bronchitida, kašel) v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020, kterým byl indikován buď extrakt z listů břečťanu, nebo ATB (ATC: J01) do 3 dní od stanovení diagnózy. Pro zkoumání souvislostí mezi předepisováním extraktu z břečťanu a definovanými výsledky byly použity univariační regresní modely.
V rámci analýzy bylo provedeno porovnávání skóre v poměru 1 : 1 na základě věku, pohlaví, měsíce, lékaře, zdravotního pojištění a Charlsonova indexu komorbidit (CCI). Po párování bylo pro analýzu k dispozici 7034 pacientů s indikací extraktu z břečťanu a 7034 s indikací ATB, a to z celkem 1032 ordinací praktických lékařů.
Mezi oběma kohortami nebyly pozorovány žádné významné rozdíly z hlediska věku (51 let), pohlaví (54,6 % žen) nebo CCI (průměrná hodnota 1,4). Akutní bronchitida byla diagnostikována u 18,7 %, nespecifikovaná bronchitida u 12 % a akutní infekce HCD na více nebo nespecifikovaných lokalizacích u 41,5 % pacientů v obou kohortách.
Indikace břečťanového extraktu byla spojena s nižší pravděpodobností následné preskripce ATB v období 4–30 dní od stanovení diagnózy (poměr šancí [OR] 0,83; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,72–0,96; p = 0,011) i dlouhodoběji v období 31–365 dní (OR 0,44; 95% CI 0,40–0,48; p < 0,001).
Výsledky ohledně pracovní neschopnosti (PN) jsou smíšené a autoři je označují za neprůkazné. U pacientů, kteří PN vůbec měli, vedlo užívání břečťanového extraktu k nižší míře dlouhé PN (≥ 7 dní: 33,0 vs. 37,7 %; OR 0,81). V celé sledované populaci (včetně pacientů bez PN) byl ovšem výsledek opačný − PN ≥ 7 dní měla vyšší podíl skupina s tímto preparátem (48,8 vs. 39,5 %; OR 1,46).
U pacientů užívajících extrakt z břečťanu byla nižší pravděpodobnost nově stanovené diagnózy kašle (OR 0,91; 95% CI 0,85–0,98). Tato asociace byla statisticky významná u žen (OR 0,85; 95% CI 0,77–0,93) a u osob starších 60 let (OR 0,85; 95% CI 0,74–0,97).
Výsledky citované retrospektivní studie na velkém vzorku pacientů přinášejí další doklady o tom, že užívání extraktu z listů břečťanu může přispět ke snížení další preskripce antibiotik a omezení nevhodného užívání ATB u respiračních infekcí s příznaky kašle.
(lexi)
Zdroje:
1. Kostev K., Volp A., Ludwig F. et al. Association between ivy leaves dry extract EA 575 prescriptions and antibiotic use, sick leave duration, and repeated infections in adult patients. Postgrad Med 2022; 134(3): 333–340, doi: 10.1080/00325481.2022.2015220.
2. Kardos P., Dinh Q. T., Fuchs K. H. et al. Guidelines of the German Respiratory Society for diagnosis and treatment of adults suffering from acute, subacute and chronic cough. Pneumologie 2019; 73 (3): 143–180, doi: 10.1055/a-0808-7409.
