Suplementace vysokou dávkou cholekalciferolu snižuje během 2 let výskyt průkazů aktivity nemoci u pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS), tj. náhle vzniklými ložiskovými neurologickými příznaky odpovídajícími možnému rozvoji roztroušené sklerózy (RS). Ukázala to randomizovaná kontrolovaná dvojitě zaslepená studie prezentovaná v září 2024 na kongresu ECTRIMS (European Committee for Treatment and Research in Multiple Sclerosis).
Autoři do své studie zařadili 303 dospělých s nově zjištěným CIS (v posledních 90 dnech) a vstupní sérovou hladinou 25-hydroxyvitaminu D < 100 nmol/l. Průměrný věk činil 34 let, 70 % tvořily ženy. Zhruba třetina měla optickou neuritidu, ostatní potom oligoklonální pásy v likvoru a 89 % pacientů splňovalo kritéria pro diagnózu relabující-remitující roztroušené sklerózy (RRRS). Ve studii užívali po dobu 2 let 100 000 IU vitaminu D nebo placebo každé 2 týdny. Sledován byl výskyt relapsu onemocnění a nových/zvětšujících se lézí na MRI mozku a míchy. Aktivita onemocnění byla během 2 let zjištěna u 60 % pacientů s vitaminem D a u 74,1 % pacientů s placebem (poměr rizik [HR] 0,66; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,50–0,87; p = 0,004). Ve skupině s vitaminem D byla navíc pozorována delší doba do prvního důkazu aktivity choroby (432 vs. 224 dní; p = 0,003). Suplementace vitaminem D byla dobře tolerována. Podobné výsledky byly zjištěny u podskupiny pacientů, kteří již při vstupu do studie splňovali kritéria RRRS. Podle autorů studie je proto suplementace vitaminem D vhodným postupem u CIS a časné RRRS.
Zdroj: Thouvenot E., Laplaud D., Lebrun-Frenay C. et al. O065/1291 High-dose cholecalciferol reduces multiple sclerosis disease activity after a clinically isolated syndrome: results of a 24-month placebo-controlled randomized trial (D-lay MS). Mult Scler J 2024; 30 (3S): 63.
Krátká doba spánku v těhotenství je podle čerstvě publikované studie spojena se zpožděním neurologického vývoje u mužských potomků. Na tomto efektu se podílí zvýšená hladina C-peptidu v pupečníkové krvi.
Do čínské kohortové studie bylo zařazeno 7059 párů těhotných matek a jejich potomků. Data o spánku matky byla zjišťována ve 24.–28. a ve 32.–36. týdnu gestace a neurologický vývoj dítěte za 6–36 měsíců po narození. Analýza ukázala významnou korelaci mezi krátkou dobou spánku matky v těhotenství a zpožděním neurologického vývoje chlapců (HR 2,05; 95% CI 1,29–3,25). U potomků matek s krátkou dobou spánku v těhotenství byla zjištěna zvýšená hladina C-peptidu v pupečníkové krvi a tento parametr koreloval se zpožděním neurologického vývoje u chlapců. Zpoždění neurologického vývoje bylo dáno z 11 % zvýšenou hladinou C-peptidu. Podle autorů tedy může být prostředníkem mezi nedostatkem spánku těhotné matky a zpožděním neurologického vývoje jejího mužského potomka dysfunkce metabolismu glukózy.
Zdroj: Zhang L., Wang H. X., Li W. X. et al. Association of maternal short sleep duration with neurodevelopmental delay in offspring: a prospective cohort study. J Clin Endocrinol Metab 2024 Sep 26: dgae569, doi: 10.1210/clinem/dgae569 [Epub ahead of print].
Jak ukázala nová studie prezentovaná na letošním kongresu Evropské respirační společnosti (ERS), perorálně podávaný sultiam indikovaný k léčbě benigní parciální epilepsie dětského věku vykázal slibné výsledky při zmírnění poruch dýchání ve spánku a dalších příznaků obstrukční spánkové apnoe (OSA). Studie se vedle Francie, Španělska, Německa a Belgie zúčastnilo rovněž Česko.
Randomizováno bylo 298 dospělých s OSA, kteří netolerovali orální dlahy nebo přístrojovou léčba pomocí trvalého přetlaku v dýchacích cestách (CPAP), k užívání placeba, 100, 200 nebo 300 mg sultiamu denně. Průměrný věk pacientů byl 56 let a jejich průměrný index apnoe/hypopnoe (AHI3a, definovaný jako ≥ 3% desaturace O2) byl 29/hod. Během 15 týdnů léčby klesl AHI3a o 17,8 % s dávkou sultiamu 100 mg, o 34,8 % s dávkou 200 mg a o 39,9 % s dávkou 300 mg. Užívání sultiamu v dávce 200 mg a 300 mg také vedlo k významnému zlepšení saturace kyslíkem během noci v porovnání s placebem. Účinnost sultiamu v těchto dávkách byla podobná u pacientů se středně těžkou i těžkou OSA. U všech dávek sultiamu bylo po 15 týdnech zjištěno také zmírnění denní ospalosti dle dotazníku Epworth Sleepiness Scale (ESS).
Jak uvádějí autoři výzkumu, jednalo se o studii hledání vhodné dávky sultiamu v léčbě OSA. Zjištěná účinnost a bezpečnost ukazuje, je tento lék je v uvedené indikaci vhodný pro hodnocení v klinických studiích fáze III.
Zdroj: Hedner J., Grote L. B., Stenlof K. et al. OA5433 A randomized, double-blind, placebo controlled, dose-finding trial of sulthiame in obstructive sleep apnea. ERS Congress, Wien, 2024 Sep 10.
Studie Rome hodnotila přínos cílené léčby pacientů se solidními maligními nádory zvolené na základě integrace celogenomového profilování a posouzení případu molekulárním tumor boardem (MTB). Proběhla ve 40 italských centrech a její výsledky byly prezentovány na letošním výročním kongresu Evropské společnosti klinické onkologie (ESMO).
Jednalo se o randomizovanou studii fáze II, která porovnávala proveditelnost, účinnost a bezpečnost cílené léčby se standardem péče u různých solidních nádorů (včetně kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu, žaludku, žlučových cest a glioblastomu). Molekulární alterace byly hodnoceny ve vzorku z tkáňové nebo tekuté biopsie u téměř 1800 pacientů po selhání ≤ 2 předchozích linií léčby. Pacienti s ≥ 1 alterací ovlivnitelnou dostupnou léčbou byli po projednání na MTB randomizováni k cílené nebo standardní léčbě (n = 400). Při progresi nebo nepřijatelné toxicitě bylo možné překřížení terapie. Objektivní léčebné odpovědi (ORR) bylo dosaženo u 17 % pacientů s cílenou léčbou a u 9,5 % se standardní léčbou (p = 0,026). Rovněž přežití bez progrese (PFS) bylo lepší ve skupině s cílenou léčbou: medián 3,7 vs. 2,8 měsíce (HR 0,64; 95% CI 0,51–0,80; p < 0001), 12měsíční PFS 22,3 % vs. 7,5 %. Celkové přežití bylo ale v obou skupinách srovnatelné. Nežádoucí příhody stupně ≥ 3 se objevily u 35 % pacientů s cílenou léčbou (nejčastěji průjem a systémové infekce) a 40 % pacientů se standardní terapií (nejčastěji neutropenie a únava).
Autoři zdůrazňují roli MTB v rámci tohoto přístupu k léčbě maligních nádorů, který umožňuje zohlednit nejen molekulární alteraci, ale i charakteristiky pacienta, histologii nádoru a potenciální rezistenci.
Zdroj: Botticelli A., Scagnoli S., Conte P. et al. LBA7 The Rome trial from histology to target: the road to personalize targeted therapy and immunotherapy. Ann Oncol 2024; 35 (suppl. 2): 1−72, doi: 10.1016/annonc/annonc1623.
(zza)
