Ačkoliv je screening karcinomu plic označován za „národní stříbro“ české preventivní medicíny, data prezentovaná RNDr. Ondřejem Májkem, Ph.D., z Národního screeningového centra ukazují znepokojivý trend. Zatímco u mužů mortalita na karcinom plic postupně klesá, u žen naopak roste. V běžné klinické praxi je navíc stále pouze každý desátý pacient zachycen v časném, operabilním stadiu onemocnění.
Podle údajů registru screeningem dosud prošlo více než 20 tisíc osob a pozitivní nález (suspektní plicní uzel) byl zjištěn přibližně u 3 % vyšetřených. Jednou z rezerv programu je návratnost pacientů na kontrolní vyšetření – u osob s negativním vstupním CT vyšetřením plic se jich 36 % na další screeningové kolo nedostavilo. Právě pravidelná intervalová vyšetření jsou přitom zásadní, protože agresivní nádor může vyrůst v mezidobí mezi jednotlivými koly screeningu.
Prof. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., z Kliniky zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň upozornil, že prostý rentgen hrudníku není pro vyloučení časného stadia karcinomu plic dostatečně spolehlivý. Standardem screeningu proto zůstává nízkodávkové CT (LDCT), které se provádí bez podání kontrastní látky a s minimální radiační zátěží (pod 1,5 mSv).
Ve screeningu převažují negativní nálezy. Přibližně u 75 % vyšetřených je CT bez patologického nálezu. Neurčitý nález vyžadující kontrolu v kratším intervalu se objevuje asi u 22 % pacientů a pozitivní nález zhruba u 3 %, kteří jsou následně odesláni k dalšímu vyšetření.
Do hodnocení snímků se postupně zapojuje umělá inteligence. Nenahrazuje radiologa, ale pomáhá například s automatickou detekcí plicních uzlů a jejich volumetrií, což zvyšuje přesnost při porovnávání nálezů v čase.
Profesor Mírka zároveň upozornil na problém falešné pozitivity. Pozitivní nález na LDCT neznamená automaticky diagnózu karcinomu. Až polovina nálezů v časných fázích screeningu může být nespecifická a vyžaduje další sledování či multidisciplinární posouzení, aby se předešlo zbytečným invazivním výkonům.
Přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN v Praze prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., je odbornou garantkou projektu mezinárodního projektu SOLACE v Česku. Ten se od roku 2023 snaží zvrátit nepříznivý trend vysoké mortality na karcinom plic zaváděním plošného screeningu tohoto onemocnění napříč Evropou.
Podle profesorky Vašákové může časný záchyt snížit úmrtnost na plicní karcinom až o pětinu. Česko přitom patří mezi nejaktivnější země zapojené do projektu. V rámci pracovního balíčku WP6 se česká pracoviště zaměřují na populaci s vysokým rizikem karcinomu plic. Jedná se o skupinu současných nebo bývalých kuřáků ve věku 55–74 let se zátěží ≥ 20 balíčkoroků. Specifickou výzvu představují pacienti s plicní fibrózou. Tito nemocní mají výrazně vyšší riziko karcinomu plic, paradoxně je však pro ně obtížné do screeningového programu vstoupit.
V rámci projektu SOLACE proběhl v 7 zemích EU průzkum mezi rizikovými pacienty a zdravotníky. V Česku se ho zúčastnilo 264 pacientů a 93 zdravotnických pracovníků; 79 % respondentů vnímá screening pozitivně a 61 % pacientů uvedlo, že v posledním roce omezili nebo ukončili kouření.
Profesorka Vašáková zároveň varovala před iluzí pocitu „cítím se dobře“. V okamžiku, kdy se objeví první symptomy, je totiž karcinom plic v 65 % případů již v pokročilém stadiu. Screening je tak určen především pro asymptomatické jedince. Jeho benefitem je navíc i detekce vedlejších nálezů. LDCT hrudníku může odhalit například koronární kalcifikace, dilataci aorty nebo emfyzém. V praxi se již objevily případy, kdy byl pacient odeslán na screening plic, ale místo nádoru byl zjištěn natolik závažný nález na věnčitých tepnách, že musel bezodkladně podstoupit bypass. Tento přesah do kardiologie dále zvyšuje přínos a nákladovou efektivitu programu.
V ordinaci praktického lékaře se v průměru pohybuje 100 až 150 kuřáků, kteří tvoří skupinu s vysokým rizikem karcinomu plic. Jak připomněl přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze MUDr. Norbert Král, Ph.D., nejsilnějším motivačním faktorem pro účast ve screeningu je dostatečně dlouhý rozhovor s lékařem. Mezi bariéry naopak patří strach z diagnózy, dojezdová vzdálenost do centra, obavy z nutnosti zanechat kouření či bezpříznakovost.
(asa)
Zdroj: Screening rakoviny plic zachraňuje životy. Tisková konference. Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha, 17. 3. 2026.
