Autoimunitní sestřel, bezvědomý hipokampus, nejjednodušší změna pohlaví a temné proteiny –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/16

   
3 autoimunitní onemocnění 1 ranou

Tým lékařů z univerzitní nemocnice v Erlangenu publikoval kazuistiku 47leté ženy s ultravzácnou kombinací 3 autoimunitních hematologických onemocnění, kterou se podařilo uvést do remise pomocí CAR-T-buněčné terapie.

Pacientčiny B buňky tvořily autoprotilátky proti erytrocytům, trombocytům i fosfolipidům, a žena tak trpěla těžkou refrakterní autoimunitní hemolytickou anémií (AIHA) s přidruženou imunitní trombocytopenií (ITP) a antifosfolipidovým syndromem (APS). Onemocnění bylo život ohrožující a nereagovalo na 9 předchozích linií terapie, žena byla závislá na denních transfuzích erytrocytů. Při posledním vzplanutí, které nebylo možné dostat pod kontrolu navzdory vysokým dávkám kortikosteroidů, byly pro pacientku připraveny autologní T buňky s chimerickým antigenním receptorem (CAR-T) proti B-buněčnému antigenu CD19. Po lymfodepleci pomocí fludarabinu a cyklofosfamidu a následném podání CAR-T došlo k rychlé a setrvalé depleci B buněk.

Po 7 dnech od podání CAR-T bylo dosaženo nezávislosti na transfuzích, po 25 došlo k normalizaci hladiny hemoglobinu a vymizení markerů hemolýzy. Během následných 11 měsíců sledování se normalizovala hladina antifosfolipidových protilátek a došlo i ke stabilizaci ITP. Nevyskytl se syndrom z uvolnění cytokinů ani neurotoxicita.^{1, 2}

Hipokampus rozumí mluvené řeči a je schopen se učit i v bezvědomí

Studie publikovaná v časopisu Nature rozporuje předpoklad, že komplexní kognitivní procesy, jako pochopení sémantického významu a predikce následných jevů, mohou probíhat pouze za plného vědomí.

Tým neurovědců z několika amerických akademických pracovišť analyzoval aktivitu hipokampu na úrovni jednotlivých neuronů u 7 pacientů, kteří podstupovali neurochirurgickou léčbu epilepsie v celkové anestezii propofolem. Výzkumníci 3 z nich během zákroku pustili sérii opakujících se pípnutí, v rámci nichž se občasně vyskytoval falešný tón. Ukázalo se, že anestetizovaný hipokampus se během 10 minut zlepšil v rozpoznávání falešných tónů, což naznačuje schopnost učit se i v bezvědomí. Zbylým 4 účastníkům vědci pouštěli 10minutové úseky podcastů a zaznamenávali aktivitu specifických neuronů odpovídajících na určité části mluveného slova. Vzorce nervové aktivity byly například schopné odlišovat větné členy či slovní druhy a také předpovídat, která sémantická kategorie bude v právě vyslovované větě následovat. Úroveň aktivity přitom byla srovnatelná s účastníky, kteří stejné měření podstoupili za plného vědomí.

Autoři studie doufají, že se jim podaří provést podobné experimenty také u pacientů v kómatu či vegetativním stavu po těžkém traumatu mozku. Pokud by se ukázalo, že i v takto poškozeném mozku existují izolované oblasti schopné zpracovávat a predikovat mluvenou řeč, v budoucnu by mohla být vyvinuta cílená stimulace umožňující obejít poškozené nervové dráhy a znovu propojit funkční oblasti se zbytkem mozku.^{3, 4}

Jeden nukleotid pro změnu pohlaví

Izraelským vědcům se podařilo donutit samičí myší embrya k potlačení vývoje vaječníků a rozvoji varlat. Stačila k tomu inzerce jediného nukleotidu v klíčovém úseku DNA.

Za normálních okolností se u myší se 2 pohlavními chromosomy X vyvinou vaječníky, neboť je u nich potlačená exprese genu Sox9 podmiňujícího růst varlat. Exprese Sox9 je u myší mužského pohlaví (XY) řízena úsekem nekódující DNA zvaným enhancer (zesilovač) 13 (Enh13). Již dříve bylo prokázáno, že u XY myší s delecí Enh13 dochází k rozvoji samičích pohlavních orgánů. Nyní se ukázalo, že při modifikaci obou kopií úseku Enh13 pomocí 3nukleotidové delece nebo naopak 1nukleotidové inzerce v jednom z vazebných míst pro transkripční faktory se u myšek s genotypem XX vyvinou mužské genitálie s malými varlaty. Stále u nich však byla detekována i přítomnost ovariální tkáně. Pokud byla modifikována pouze 1 kopie Enh13, myší samičky se vyvíjely normálně.

Analogická oblast nekódující DNA je důležitá pro determinaci pohlaví i u lidí.^{5, 6}

Tajemné „temné“ proteiny možná mají zásadní biologický význam

Většina genetických databází udává, že lidský genom obsahuje asi 20 tisíc genů kódujících proteiny. Do tohoto počtu však není zahrnuto obrovské množství nekanonických („temných“ −⁠ po vzoru vesmírné temné hmoty) mikroproteinů pocházejících z oblastí genomu považovaných za nekódující. Nově vzniklé konsorcium TransCODE nazvalo tyto povětšinou krátké řetězce aminokyselin „peptideiny“ a v časopisu Nature publikovalo analýzu experimentálních dat tisíců potenciálních „temných“ proteinů.

Ze 7264 zkoumaných podezřelých sekvencí DNA se pouze u 15 ukázalo, že by na základě experimentálních dat mohly být oficiálně zařazeny mezi protein-kódující geny. V buňkách byly detekovány tisíce dalších peptideinů, jejichž funkce však není známa. Mohlo by se jednat o meziprodukty syntézy proteinů, jež podléhají rychlé degradaci. Nejméně 50 ze zkoumaných peptideinů však bylo pro buňku různým způsobem esenciální. Předchozí výzkumy ukázaly, že některé peptideiny mohou být řídicími faktory nádorových onemocnění nebo klíčovými prvky pro srdeční funkce.^{7, 8}

(este)

Zdroje:
1. Korte I. K., Kharboutli S., Völkl S. et al. CD19 CAR-T therapy induces remission in refractory autoimmune hemolytic anemia with ITP and antiphospholipid syndrome. Med 2026 May 8; 7 (5): 101075, doi: 10.1016/j.medj.2026.101075.
2. Chen E. One woman, three autoimmune diseases: CAR-T therapy vanquishes ultra-rare disease trio. Nature 2026 Apr; 652 (8111): 846, doi: 10.1038/d41586-026-01108-4.
3. Katlowitz K. A., Cole E. R., Mickiewicz E. A. et al. Plasticity and language in the anaesthetized human hippocampus. Nature 2026 May 6, doi: 10.1038/s41586-026-10448-0 [Epub ahead of print].
4. Kozlov M. Even the unconscious brain can learn –⁠ and predict what you'll say next. Nature 2026 May 6, doi: 10.1038/d41586-026-01465-0 [Epub ahead of print].
5. Abberbock E., Ridnik M., Stévant I. et al. A single-nucleotide enhancer mutation overrides chromosomal sex to drive XX male development. Nat Commun 2026 Apr 9; 17 (1): 3186, doi: 10.1038/s41467-026-71328-9.
6. Fieldhouse R. Female mice grow testes after this single DNA tweak. Nature 2026 Apr; 652 (8110): 548–549, doi: 10.1038/d41586-026-01120-8.
7. Deutsch E. W., Kok L. W., Mudge J. M. et al. Expanding the human proteome with microproteins and peptideins. Nature 2026 May 6, doi: 10.1038/s41586-026-10459-x [Epub ahead of print].
8. Callaway E. Revealed: the mysterious 'dark' proteins that might play a big role in biology. Nature 2026 May 6, doi: 10.1038/d41586-026-01492-x [Epub ahead of print].