Primářka Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Petra Reková, Ph.D., hovoří o pokrocích v léčbě CMP:
Moderní léčba se zaměřuje především na co nejrychlejší obnovení průtoku krve v mozku. Neurologové ve specializovaných iktových centrech dnes dokážou sraženinu buď rozpustit pomocí léků, nebo ji přímo odstranit.
Výzkum se zaměřuje na nové přístupy, k nimž patří například neinvazivní stimulace mozku slabým elektrickým proudem. Ta může v akutní fázi CMP omezit rozsah poškození mozkové tkáně.
Zásadní roli u CMP ovšem hraje čas. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, ideálně do 60–90 minut od prvních příznaků, tím více roste šance na úplné zotavení. Studie ukazují, že každé 15minutové zpoždění léčby měřitelně zhoršuje výsledky – zvyšuje riziko úmrtí a trvalého postižení. Podle prim. Rekové se trvalé postižení týká zhruba třetiny přeživších a asi jeden ze sedmi potřebuje dlouhodobou ústavní péči.
(eve)
Zdroj: Neurologických pacientů rychle přibývá! Onemocnění mozku nás mohou připravit o roky kvalitního života. Tisková konference. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, 15. 4. 2026.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
