Momentálně jsou podle slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha rozdíly v poskytování péče mezi jednotlivými komplexními onkologickými centry (KOC) „dramatické“. Až polovina pacientů s výše uvedenými diagnózami se nedostane ke své léčbě včas. Ministr uvedl, že jeho úřad má k dispozici tým lidí, kteří jsou připraveni se do KOC, v nichž byly identifikovány nedostatky v organizaci a koordinaci péče, vydat a snažit se najít společně řešení situace.
Otevření dat v onkologii vychází z onkologického patera (dobrý start, čekací lhůty, koordinátor péče, racionální decentralizace, indikátory kvality). Zatímco tématu koordinátora péče, který musí od nového roku tvořit povinnou součást týmu KOC, byla už věnována značná pozornost, na řadu přichází pátý bod patera spočívající ve sledování vytyčených indikátorů kvality péče. Data budou zveřejňována na portálu Indiko.cz.
Biostatistik RNDr. Marian Rybář, působící na ministerstvu jako datový analytik, konstatoval, že ani tak základní údaj, jako je počet léčených pacientů, dosud nebyl soustavně sledován, přitom pravidlo čím častěji, tím lépe, je všeobecně uznávané.
Jako druhá bude sledována doba do zahájení léčby. Jedná se o celou dobu od zobrazovacího vyšetření při podezření na diagnózu až po počátek léčby, tedy nejen jak dlouho pacienti strávili v samotném KOC, ale do doby se bude započítávat také bloudění v systému bez adekvátní péče.
Například u karcinomu plic se podle zahraniční literatury předpokládá, že doba 8 týdnů je hranicí pro zanedbání péče a její překročení může vést k progresi onemocnění do dalšího stadia. Čím je doba do léčby delší, tím červenější odstín mapa má, cílem je tedy červené oblasti nahradit zelenými značícími hladkou cestu pacienta k léčbě. Rozlišovat se přitom bude mezi jednotlivými stadii (I–IV) onemocnění.
Třetí indikátor tvoří multidisciplinární týmy, které mohou cestu pacienta ke správné léčbě optimalizovat. Může stačit i pouhých pár minut diskuse zkušeného týmu odborníků.
V přehledu nebude hodnocen jen výkon samotných center, ale i jejich role koordinátora péče v regionu.
Svůj vhled do problematiky přidala doc. MUDr. Zuzana Bielčiková, Ph.D., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, která zdůraznila, že doba do zahájení léčby je z velké části dána technickou náročností diagnostiky, která se u vybraných diagnóz značně liší. Vedle zcela neinvazivního vyšetření prsu je při nálezech v oblasti plicního stromu či pankreatu nutné podstoupit invazivní zákrok. Také biopsie v těchto případech nebývá výtěžná hned napoprvé.
Důležité je také, aby diagnostika probíhala na pracovištích, která jsou k tomu nejen dostatečně technicky, ale i zkušenostně vybavena. Docentka Bielčiková přiznala, že čas do léčby bývá paradoxně delší u pacientů, kteří neprošli screeningem. Agresivnější subtypy karcinomu mají totiž v zahájení léčby přednost před biologicky příznivějšími nálezy. Rozdíl ale nebývá výrazný a pacienta nijak neohrožuje. „Je v řádu pěti dnů až týdne,“ upřesnila.
„Koordinátoři by měli fungovat při multidisciplinárních seminářích a měli by aktivně komunikovat s diagnostiky, potažmo eventuálně i s internisty či praktickými lékaři, kteří pacienty zachytávají,“ nabídla onkoložka svou představu zapojení koordinátorů do fungování KOC.
Navrhuje je „předsunout před brány onkologie“, kde je i podle RNDr. Rybáře největší prostor pro zkrácení cesty pacienta. Ještě před zahájením samotné léčby by koordinátoři mohli s pacientem probrat možnost ho po zaléčení poslat zpět do regionu. Regionální onkologická centra (ROC) disponují možností předepisovat některá centrová léčiva. „Je to atraktivní, ale stále málo využívaná možnost,“ doplnila docentka Bielčiková argument pro racionální decentralizaci onkologické péče.
(pok)
Zdroj: Zdravotnictví v otevřených datech: Onkologická péče v oblasti karcinomu plic, prsu a pankreatu. Tisková konference. Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 24. 3. 2026.
