Na horách dokáže být počasí zrádné a proměnlivé. Jeho radikální změna může nastat velmi rychle. Během túry či výletu je tak třeba sledovat vývoj oblačnosti a větru. V případě zhoršení je nutné urychlené dokončení trasy nebo její úplné přerušení a návrat zpět stejnou cestou. Zhoršení počasí má totiž vliv nejen na schůdnost terénu, ale také na psychiku člověka. Strach a stres mohou snižovat výkon a pozornost a být příčinou paniky. Ta pak může vyústit v osudovou chybu. Aktuální klimatické podmínky v Tatrách můžete sledovat na stránkách Horské záchranné služby Slovenské republiky (www.hzs.sk).
O českých turistech v Tatrách koluje mnoho vtipů. Ve skutečnosti však patří většinou mezi zodpovědné a dobře vybavené cestovatele. I přesto se každoročně Češi podílejí na smutných statistikách úmrtí a závažných zranění, ke kterým v Tatrách dochází. Jejich příčinou (kromě nerespektování přírodních podmínek) bývá i nedostatečné vybavení. Co by vám tedy rozhodně nemělo chybět?
Při putování v oblastech s nebezpečím lavin budete potřebovat i lavinový vyhledávač, sondu a lopatu. Pro případ nouzového přespání v oblasti hor nejsou od věci spací podložka a vak.
Podle statistik lze v současnosti většině úrazů na horách předejít. Velkou měrou se na nebezpečných nehodách podílí i neznalost terénu, například neinformovat o schůdnosti a obtížnosti trasy, ztráta orientace na hřebenech a vrcholech nebo nedodržení správné trasy při vzestupu a sestupu. Důležité je také uzavření cestovního pojištění. Před úrazem sice neochrání, ale alespoň zmírní jeho dopady.
Podrobné informace o tom, jak se v Tatrách správně chovat, najdete například na stránkách Horské záchranné služby Slovenské republiky (www.hzs.sk) nebo na edukačním portálu Horského internetového klubu (www.hory.sk).
(holi)
Zdroj: 1. http://www.hory.sk/bezpecnenahorach/
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
