Do šesti let má dítě na občasnou „mokrou“ nehodu nárok, jeho vývoj totiž ještě není ukončen. Řada rodičů navštěvuje lékaře dříve, obvykle v souvislosti s nástupem dítěte do mateřské školy. Ale to je opravdu brzo. V nižším věku stojí za vyšetření pouze případy, kdy byla již dosažena plná kontrola močového měchýře a po čase nastane opětovné nápadné zhoršení. Pokud je to ale v návaznosti na stres, jako je třeba narození mladšího sourozence, je to naprosto obvyklé. O vhodnosti vyšetření v případech, které nespadají do tohoto rámce, se poraďte s praktickým dětským lékařem.
Pokud je počůrávání skutečným problémem, je třeba vyloučit vrozenou vadu močových cest nebo poruchu funkce močového měchýře. Na stopu těchto potíží přivede lékaře i průběh komplikací. Proto je dobré vést si deník o příjmu tekutin, močení, suchých nocích a nehodách. Detailní rozhovor s lékařem je základním kamenem vyšetření. Odborník dále může doporučit následující prohlídky.
Tato vyšetření jsou dobře snášena a stojí za to je podstoupit. Budete si pak jistí, že u svého dítěte nezanedbáte nějaký vážný problém.
(pez)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
