Aneurysma abdominální aorty ročně postihuje miliony pacientů. V současné době nabízí účinné řešení pouze chirurgický zákrok nebo endovaskulární intervence. U preklinických modelů bylo zjištěno, že terapeutické cílení na TMAO působí proti progresi a ruptuře AAA.
U lidí zahrnují rizikové faktory progrese AAA mužské pohlaví, pokročilý věk, kouření, hypertenzi a aterosklerózu. Chybí ale biomarker pro predikci rychlé progrese AAA nebo potřeby chirurgického řešení. Uvedená kohortová studie hodnotila, zda by mohla být takovým biomarkerem právě hladina TMAO. Její autoři v ní navázali na svůj více než 10letý výzkum významu střevního mikrobiomu pro kardiovaskulárního (KV) zdraví, včetně účinků TMAO.
Této prospektivní studie se zúčastnilo 895 dospělých podstupujících sérii zobrazovacích vyšetření břišní aorty (měření jejího subrenálního průměru), u nichž byla měřena sérová hladina TMAO. Jednalo se o 2 nezávislé kohorty – evropskou, tvořenou jedinci vyšetřovanými v Uppsale ve Švédsku (n = 237) a americkou s pacienty vyšetřovanými na Cleveland Clinic v Ohiu (n = 658). Medián věku činil v evropské kohortě 65 let a v americké 63 let, většinu pacientů tvořili muži (89 % v evropské kohortě a 79,5 % v americké).
K měření koncentrace TMAO v plazmě sloužila kapalinová chromatografie s ředěním stabilními izotopy a tandemovou hmotnostní spektrometrií. Hodnocena byla souvislost hladiny TMAO s rizikem AAA definovaným jako rychlý růst (≥ 4,0 mm/rok) nebo doporučené chirurgické řešení (rychlý růst AAA nebo průměr AAA ≥55 cm).
V evropské kohortě byla zvýšená hladina TMAO v krvi významně spojena s rizikem AAA nezávisle na tradičních rizikových faktorech a funkci ledvin. Vyšší hladina TMAO byla prediktorem jak vyššího rizika rychle rostoucího AAA (upravený poměr šancí [aOR] 2,75; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,20–6,79), tak doporučení chirurgického zákroku (aOR 2,67; 95% CI 1,24–6,09).
Podobné byly i výsledky u americké kohorty a u kombinované evropské a americké kohorty, kde zvýšená hladina TMAO v krvi predikovala významně větší riziko rychlého růstu AAA (americká kohorta: aOR 2,71; 95% CI 1,53–4,80; kombinovaná kohorta: aOR 2,30; 95% CI 1,47–3,62) a doporučení chirurgického zákroku (americká kohorta: aOR 2,73; 95% CI 1,56–4,80; kombinovaná kohorta: aOR 2,41; 95% CI 1,55–3,74).
Přidání TMAO do modelů obsahujících tradiční KV rizikové faktory vedlo k významnému zlepšení jak odhadu rizika rychle rostoucího AAA, tak predikce doporučené chirurgické intervence.
TMAO může hrát roli ve vývoji, progresi a závažnosti AAA. Je možné ho využít jako biomarker, který pomůže identifikovat pacienty, u nichž je vhodné častější sledování a včasný chirurgický zákrok v prevenci disekce nebo ruptury břišní aorty.
(esr)
Zdroje:
1. Cameron S. J., Li X. S., Benson T. W. et al. Circulating trimethylamine N-oxide and growth rate of abdominal aortic aneurysms and surgical risk. JAMA Cardiol 2025 Oct 1; 10 (10): 1000−1009, doi: 10.1001/jamacardio.2025.2698.
2. New Cleveland Clinic research identifies link between gut microbes and an elevated risk for abdominal aortic aneurysms. Cleveland Clinic, 2025 Aug 20. Dostupné na: https://newsroom.clevelandclinic.org/2025/08/20/new-cleveland-clinic-research-identifies-link-between-gut-microbes-and-an-elevated-risk-for-abdominal-aortic-aneurysms
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
