Pooperační rány vyžadují péči, která umožní bezproblémové hojení rány a také podpoří estetický vzhled jizvy. Volba správného krytí a přípravků na ošetření ran zajišťuje stabilní prostředí pro hojení, zamezuje vstupu infekce do rány a urychluje celkovou dobu hojení. Hydrofilní gel HemaGel coby jeden z přípravků podporujících vlhké hojení ran všechny tyto parametry splňuje a indikován může být na pooperační rány u všech věkových kategorií. Tím ovšem možnosti jeho využití zdaleka nekončí.
Vlhká terapie, která je dnes preferovaným způsobem péče o akutní i chronické rány, má své kořeny v dávné minulosti. Ve starověku se na rány běžně používal například med, který má schopnost udržovat v ráně vlhké prostředí. S rozvojem průmyslu se ovšem začaly na rány používat sterilní gázy, buničina nebo různá obinadla. Tyto materiály sice mají dobrou savost, ale rána se při jejich používání nadměrně vysušuje. Suché rány se hojí déle a pacienti při léčbě pociťují větší bolesti, protože gáza k ráně snadno přisychá. Při převazech se navíc poškozuje nově vytvořená tkáň, rána se může snáze infikovat a tvoří se nevzhledné jizvy.
Péče o rány se proto v současnosti soustředí na vlhké hojení – vlhkost podporuje růst buněk, prokazatelně urychluje léčbu a vyžaduje méně převazů.
Kvalitní péči při vlhkém hojení ran poskytuje přípravek HemaGel, unikátní český patent Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Vytvořením tohoto hydrofilního methakrylátového gelu na bázi síťovaného kopolymeru 2-hydroxyethylmethakrylátu navázal výzkumný tým z Akademie věd na práci profesora Otto Wichterleho, který objevil hydrofilní polymery. Ty jsou již od 60. let 20. století známy široké veřejnosti především díky kontaktním čočkám, avšak velkou pozornost odborníků na celém světě si tento materiál opět získal právě v souvislosti s výjimečnými vlastnostmi přípravku HemaGel. Přestože od objevu profesora Wichterleho uplynuly desítky let, jeho práce má výrazný přesah až do současnosti a HemaGel využívají pacienti v desítkách zemí.
Přípravek HemaGel prokázal v rámci klinických zkoušek řadu vlastností klíčových pro kvalitní ošetření ran:
Při hojení je nutné ochránit ránu před infekcí z vnějšího prostředí. HemaGel tvoří účinnou bariéru, pokud se při aplikaci nanáší s mírným přesahem na zdravou pokožku. Na ránu očištěnou od mechanických nečistot nebo zbytků dříve použitých materiálů se aplikuje tenká vrstva cca 1–2 mm gelu, kryje se sterilním, ideálně nesavým materiálem a následně se fixuje obvazem nebo náplastí. Doporučený interval převazu je zpočátku 24 hodin, prodlužovat se může v závislosti na stavu rány.
Vlhké hojení, které tento hydrofilní gel umožňuje, zrychluje proces hojení rány až o 40 %. Benefitem je také okamžitý nástup účinku založený na chemické struktuře, nikoliv na množství vstřebané účinné látky. Možná je i dlouhodobá aplikace gelu, který zvláčňuje novou tkáň, aniž by způsoboval maceraci rány. Široké spektrum indikací zahrnuje kromě pooperačních ran také odřeniny, řezné rány, dekubity či bércové vředy.
(pak)
Zdroje:
Informace pro laickou veřenost najdete na www.hojeni-ran.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
