Aktualizovaný přehled recentně publikovaný v Journal of the American College of Cardiology přináší další důkazy pro hypotézu, že expozice hluku ze silniční a letecké dopravy zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Autoři této práce také popisují potenciální patofyziologické mechanismy, které tuto souvislost mohou vysvětlovat.
Podle profesora Thomase Münzela a jeho kolegů z Univerzity Johannese Gutenberga v německé Mohuči je stále jasnější, že expozice hluku z dopravy je spojena s oxidativním stresem, dysfunkcí cév, autonomní nerovnováhou a metabolickými poruchami, které mohou přispívat k rozvoji hypertenze či diabetu, progresi aterosklerózy a zvyšovat náchylnost ke kardiovaskulárním příhodám.
Je známo, že hluk vyvolává rozmrzelost, stres a poruchy spánku a zhoršuje kognitivní výkonnost. Epidemiologické studie ovšem také ukazují, že hluk v okolním prostředí je spojen se zvýšenou incidencí arteriální hypertenze, infarktu myokardu, srdečního selhání a cévních mozkových příhod. Podle observačních a translačních studií je to zejména noční hluk, který zvyšuje hladiny stresových hormonů a vaskulární oxidativní stres, což může vést k dysfunkci endotelu a arteriální hypertenzi.
Nové experimentální studie prokázaly, že hluk z letecké dopravy souvisí s cévním poškozením navozeným oxidativním stresem prostřednictvím aktivace NADPH oxidázy, odpojením endotelové NO syntázy (NOS) a infiltrací cévní stěny zánětlivými buňkami. Analýza transkriptomu tkáně aorty zvířat, která byla vystavena hluku z letecké dopravy, ukázala změny v expresi genů zodpovědných za regulaci funkce cév, remodelace cév a buněčnou smrt.
Autoři navrhují jako možné řešení regulaci dopravy, omezení leteckého provozu nebo protihlukové pneumatiky.
(zza)
Zdroj: Münzel T., Schmidt F. P., Steven S. et al. Environmental noise and the cardiovascular system. J Am Coll Cardiol 2018 Feb 13; 71 (6): 688−697, doi: 10.1016/j.jacc.2017.12.015.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.