Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37
    Zkušenosti s Ovosanem v onkologii
    5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika
    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicínyTéma měsíce

Genderová nerovnováha v českém zdravotnictví přetrvává. Co s tím?

3. března 2025
4 min čtení
Přispělo by vyšší zastoupení žen v medicínském výzkumu k lepší zdravotní péči? Kdy jsou na tom lépe pacienti a kdy pacientky? Podaří se prolomit skleněné stropy v akademických a manažerských postech a obrousit hrany machismu v mužských oborech medicíny? A proč by měli starostové obcí udělat z hospůdek komunitní centra? O genderových aspektech medicíny, výzkumu i zdravotně-sociální péči hovoříme s doc. MUDr. Ivou Holmerovou, Ph.D., zakladatelkou a dlouholetou ředitelkou Gerontologického centra v Praze 8, vědkyní a školitelkou v geriatrii a gerontologii.

   

Reklama

Jak se při sestavování zdravotnického týmu rozhoduješ mezi mužem a ženou? Hraje pohlaví ještě roli, nebo na něm už tolik nezáleží?

Reklama

Genderové rozdíly tu jistě stále jsou. Různorodost je nejen genderová, ale i národnostní, rasová, kulturní. Při přijímání nových kolegů to však u mě nehraje roli. Více mě zajímá, jak zapadne do týmu, jaké vlastnosti bychom optimálně potřebovali. Každý totiž vnáší do týmu specifické vlastnosti. A pestrost je vždycky důležitá.

Vidíš u lékařek ve srovnání s jejich mužskými kolegy nějaké přednosti? Třeba větší pečlivost, empatii, holističtější přístup?

Jde o to, že se celoživotně pohybuji spíše v ženských kolektivech. Naše gerontocentrum je zdravotnické a sociální zařízení zaměřené na staré lidi, takže přirozeně přitahuje zdravotníky, kteří mají adekvátní vlastnosti. Lidé, kteří se k nám hlásí, mívají srovnané životní hodnoty, osobnostní vyváženost, bývají komunikativnější a empatičtější. Tyto vlastnosti má i řada mužů.

Na druhou stranu je ale pravda, že obory, ke kterým lidé přirozeně tíhnou, bývají do jisté míry genderově podmíněné. A bohužel to pak vede k tomu, že obory, kde převažují ženy, bývají podceňované a podfinancované. Ženy nebývají tak sebevědomé a dravé jako jejich mužští kolegové, a to se někdy odráží i v tom, jak jsou tyto profese vnímány a ohodnoceny.

Je pravda, že některé specializace jako chirurgie, urgentní medicína nebo kardiologie jsou stále považovány za „mužské“. Je žádoucí, aby v nich bylo více žen?

I těmto oborům by jistě prospělo, kdyby v nich bylo více lidí s empatií, trpělivostí a dalšími vlastnostmi, které tradičně připisujeme ženám. Nejde o to, že by ženy pro tyto specializace neměly talent –⁠ problém je, že pro ně nejsou vytvořeny optimální podmínky. Společnost by měla umožnit, aby se dala profese lépe skloubit s rodinným a osobním životem.

Tvrdíme, že žijeme v emancipované společnosti, ale ženy stále nesou větší odpovědnost za péči o rodinu a seniory. Typickým pečujícím je dnes žena ve věku 65 let. Kromě toho mnohé ženy odrazuje machistické a arogantní prostředí velkých oborů. To vidíme nejen ve zdravotnictví, ale i v politice, například protahování schůzí do pozdních večerních hodin. Jistě by šlo nabídnout větší flexibilitu pracovní doby, třeba ženám s malými dětmi.

Naše generace byla zvyklá to nějak všechno vydržet. Ženy na sebe nakládaly obrovskou pracovní i rodinnou zátěž. Ale dnešní generace je jiná –⁠ mladé ženy nejsou ochotné podstupovat to, co my. A proč by vlastně měly? Já jim v tomhle naprosto fandím a vždy ráda vidím či čtu o iniciativách, ve kterých se právě ženy prosazují ve svých profesích, zejména těch medicínských.

Medicína včetně výzkumu byla tradičně orientovaná na mužské pacienty. Udává se však, že jsou rozdíly mezi ženami a muži u mnoha nemocí, například u infarktu myokardu, autoimunitních nemocí, ADHD nebo psychických poruch. Jak to vidíš?

Nemám k tomu relevantní data. Víme ale, že mnoho diagnostických testů bylo navrženo tak, aby vyhovovaly spíše mužům. Příkladem mohou být testy na kognitivní funkce, kde ženám mohou vycházet horší výsledky, i když jejich reálné schopnosti nejsou nutně horší.
Co se týče rozdílů v projevech nemocí, je důležité rozlišovat, co je biologicky a co sociálně podmíněné. Například úzkost a deprese se častěji diagnostikují u žen, ale společnost je dlouho vnímala spíš jako projev slabosti než jako nemoc. Naopak u mužů byl tento problém přehlížen, protože se od nich očekávalo, že budou silní, nebudou plakat a nepoddají se tomu.

Z pohledu geriatra ovšem vnímám jako významnější faktor věk. Staří lidé vnímají jinak bolest a i infarkt u nich může probíhat odlišně. Takže spíš než rozdíly mezi pohlavími vnímám rozdíly mezi mladší a starší populací.

Když jsme u těch starých nemocných, jak se liší nemoci u geriatrických pacientek a pacientů?

Rozdíly tu jistě jsou. Ženy sice žijí déle, ale často v horším zdraví než muži. V průměru stráví až dvacet let s onemocněním, které ovlivňuje kvalitu jejich života a funkční stav, zatímco u mužů je to přibližně patnáct let. Také se u žen častěji vyskytuje demence. Geriatrie je obecně více orientovaná na ženy –⁠ nejobvyklejší geriatrický pacient je totiž žena. U nás v Gerontologickém centru máme na pět ženských pokojů jen jeden mužský.

Není to trochu tím, že muži často odkládají návštěvu lékaře a méně mluví o svém zdraví? Mohou ženy-lékařky tuto situaci zlepšit?

Tady to jistě není dáno jen genderem. S mužskými pacienty je obecně důležité lépe komunikovat, získat jejich důvěru a brát ohled na jejich zájmy. Avšak zatímco diagnostické testy jsou často navrženy podle mužských parametrů, u nefarmakologických přístupů pro seniory je to naopak –⁠ většina aktivit je přizpůsobena ženám. Muži pak často nemají o nabízené programy zájem a raději zůstávají doma. Těžko můžeme čekat, že půjdou drhat, tancovat nebo navlékat korálky. Ve Skotsku vytvořili “pub corner“ pro geriatrické pacienty, kde muži hrají karty a společenské hry.

Populace starších mužů u nás roste, takže by bylo vhodné nabídnout jim přirozené možnosti setkávání. Velký potenciál vidím v hospodách a hospůdkách –⁠ chlapi by tam jistě rádi chodili. Nemusíme stavět nová komunitní centra, lze využít kapacitu existujících míst, jako jsou právě hospody, kavárny či cukrárny, a doplnit je o různé služby. Mnozí muži, ale samozřejmě nejen muži, jinak končí zoufale osamělí.

Čím lze přispět k rozvoji genderově citlivé medicíny? Na které oblasti výzkumu bychom se v Česku měli více zaměřit?

Nemyslím si, že je nejdůležitější zaměřovat se na něco konkrétně genderového. Spíš jde o to, zbavit se předsudků, umožnit různorodost pohledů a vytvářet pestré týmy. V západní a severní Evropě je to naprosto běžné. Když se sestavuje výzkumný tým  nebo odborný výbor, automaticky se dbá na rovnoměrné zastoupení obou pohlaví.

Velkým tématem, které se u nás dosud neotevřelo, je public and patient involvement (účast veřejnosti a pacientů). U nás je běžné, že se o někom bádá, ale účastníci výzkumu maximálně podepíšou informovaný souhlas. Zapojení do výzkumu je však mnohem širší koncept. V evropských projektech se dnes běžně komunikuje s lidmi, zjišťuje se, co je pro ně v rámci daného oboru důležité, co by zlepšilo jejich kvalitu života a co skutečně potřebují. Zároveň se klade důraz na to, aby vědecké projekty byly formulovány srozumitelně, aby jejich výsledkům rozuměli zejména ti, kterých se týkají. Tohle u nás stále velmi chybí.

Na druhou stranu, v gerontologickém výzkumu je dnes nadbytek žen, což znamená, že zde naopak chybí potřebná perspektiva mužů.

V čem by měly z pohledu genderu spočívat systémové změny ve zdravotnictví?

Tady je trochu paradox. Mluvili jsme hodně o lékařkách, ale ve zdravotnictví jako celku převažují ženy, ať už jde o sestry, ošetřovatelky nebo jiné zdravotnické profese.

Jestliže se však podíváme na vyšší manažerské posty, lékařské boardy a rozhodující orgány, kolik je tam žen? Pokud jde o správní rady a dobře placené manažerské pozice, dominují muži. U akademických funkcionářů je jen desetina profesorek, což je naprosto směšné. Podívejme se třeba na Časopis lékařů českých –⁠ v redakční radě sedí 14 mužů a jen dvě ženy a po mnoho desetiletí až donedávna tam nebyla žádná. Máme také nějaký Časopis lékařek českých?

U mužů se tak nějak automaticky počítá s tím, že pokud zastávají zodpovědné, vedoucí, manažerské funkce, budou k tomu mít vytvořeny adekvátní podmínky a budou také samozřejmě adekvátně zaplaceni. Nad mnohdy velmi vysokými částkami jejich odměn se nikdo nepozastavuje, protože to k jejich postavení jaksi patří. Jako příklad mohu uvést kauzu týkající se platu a odměn rektorky Univerzity Karlovy. Ty jsou násobně nižší než odměny manažerů velkých státních podniků, přesto se staly terčem mediální a podpisové kampaně. Kde to tedy vlastně jsme? 

Nerovnováha ve zdravotnictví, a nejen v něm, stále přetrvává a pro mě je překvapivé, jak je to i v dnešní době stále výrazné.

   

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

 

Populární články

Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší – a co to znamená pro praxi?

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Tentýž virus jako viník, a přesto výrazně jiné chování nádorů. Dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu (OPSCC) způsobený lidským papilomavirem (HPV) je vysoce radiosenzitivní, což umožňuje deeskalaci léčby, a tedy snížení její toxicity. Dlaždicobuněčný karcinom děložního hrdla (CSCC) vyvolaný tímtéž virem naopak vyžaduje agresivní léčbu. Co může být za jejich rozdílným klinickým chováním jaké to má dopady na terapeutickou strategii?
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
V podmínkách běžné ambulantní praxe není podstatné, aby byl pacient s obtížně léčitelným astmatem exaktně klasifikován podle tíže nemoci a fenotypu. To je úkolem specializovaných pracovišť v rámci sítě Národního centra pro těžké astma (NCTA). Pojďme se však podívat, jaký je rozdíl mezi obtížně léčitelným astmatem a těžkým refrakterním astmatem a jaké farmakologické možnosti jsou dostupné pro pacienta odeslaného k centrové léčbě.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
AI ve službách genetického výzkumu − (nejen) nástroj PARMESAN

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/37

18. listopadu 2026
18. listopadu 2026
Ukazují nové listopadové „jednohubky“, co nás čeká v budoucnu? Vymýšlejí si pacienti symptomy, jen aby dostali předpis na antibiotika? Čeká nás něco nového v léčbě hypertriglyceridémie či obstrukční spánkové apnoe? A jak máme přistupovat k syndromu suchého oka?
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Princip rané péče, který je tématem letošního Světového dne diabetu připadajícího na 14. listopadu, znamená u diabetika nečekat na rozvoj izolovaných zdravotních problémů, ale vnímat pacientova rizika komplexně a zasáhnout dříve, než dojde k orgánovému poškození. Nabízíme výběr 5 článků, jež vyšly na našem webu a toto téma rozvíjejí v různých směrech diabetologické péče.
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026