Diferencovaný přístup u nekyselého gastroezofageálního refluxu přispívá k účinnosti terapie

Metodika a průběh studie

Výzkumu se zúčastnilo 62 pacientů s nekyselým GER. Délka sledování činila 6 týdnů. Pacienti byli rozděleni do 2 skupin:

1. slabě kyselý gastroezofageální reflux,
2. slabě alkalický gastroezofageální reflux.

U pacientů z obou skupin byly aplikovány 2 různé terapeutické přístupy, čímž vznikly 4 skupiny:

1. 19 pacientům se slabě kyselým GER byl podáván rabeprazol (20 mg/den) v monoterapii.
2. 21 pacientů se slabě kyselým GER mělo kombinovanou terapii rabeprazolem (20 mg/den) spolu s itoprodem.
3. 8 pacientům se slabě alkalickým GER byla podávána kyselina ursodeoxycholová (UDCA) v monoterapii.
4. 14 pacientů se slabě alkalickým GER mělo kombinovanou terapii UDCA spolu s itopridem.

V závěru byly vyhodnoceny klinické symptomy onemocnění, endoskopický nález sliznice horního gastrointestinální traktu, histologické změny ezofageální a žaludeční sliznice a výsledky 24hodinového monitorování pH.  

Výsledky

Během diferencované léčby u většiny pacientů došlo k pozitivním klinickým změnám a zlepšenému nebo nezměněnému endoskopickému obrazu. Vyhodnocení 24hodinové jícnové pH-metrie odhalilo pokles v celkovém počtu refluxů, přítomnosti sousta v jícnu a v počtu proximálních refluxů. Tyto změny nebyly zaznamenány jen u pacientů užívajících inhibitory protonové pumpy (PPI), ale i ve skupině léčené UDCA nebo kombinací PPI a prokinetika. 

Shrnutí a závěr

Diferencovaný přístup k léčbě nekyselého GER přispívá k účinnosti terapie. Přidání prokinetika (itopridu) k terapii PPI u pacientů se slabě kyselým GER zvyšuje účinnost léčby pozitivním ovlivněním motility horního GIT. Základem léčby slabě alkalického GER je UDCA, jejíž kombinace s prokinetikem může přinést výraznější pozitivní vliv na klinický i endoskopický obraz a motilitu horního gastrointestinálního traktu.

(hak)

Zdroj: Lishchuk N. B., Simanenkov V. I., Tikhonov S. V. Differentiation therapy for non-acidic gastroesophageal reflux disease. Ter Arkh 2017; 89 (4): 57−63, doi: 10.17116/terarkh201789457-63.