V moderní uspěchané době není snadné čelit stresu. Někteří z nás jej nevnímají, nicméně na zdraví dopadá výrazně. Dlouhodobý stres vyčerpává organismus. S velkou pravděpodobností bude mít za následek změny chování nebo první projevy deprese. Deprese zvyšuje riziko onemocnění srdečně-cévního systému obdobně jako úzkost nebo zloba.
Deprese škodí i jinak:
Vztah mezi psychickými onemocněními a postižením srdečně-cévního systému je oboustranný. Nemocná psychika může zhoršit onemocnění srdce a naopak – lidé se srdečními chorobami mají větší riziko vzniku psychických problémů.
Vaše tělo se v krizových situacích rozhoduje mezi útokem nebo útěkem. V každém případě se při tom vyplaví hormon adrenalin. Ten vyvolá zúžení cév, návrat krve z končetin k životně důležitým orgánům a zvýšení krevního tlaku. Adrenalin působí také na srdce. Zúžení srdečních tepen a zároveň zvýšená srdeční aktivita vedou k syndromu zlomeného srdce, v horších případech k infarktu nebo náhlé smrti.
Abyste minimalizovali negativní dopad stresu a depresí na zdraví, je důležité naučit se aktivně odpočívat.
(žij)
Zdroj: www.amjmed.com/article/S0002-9343(16)30551-4/fulltext
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
