Chronická obstrukční plicní nemoc je vážným problémem. Pojďme si zopakovat, proč tomu tak je.
Díky mediálním kampaním je naše populace poměrně dobře informovaná o některých závažných problémech, jako jsou kardiovaskulární choroby nebo karcinom plic. CHOPN ale pozornost veřejnosti zatím nezískala. Řešením může být edukace pacientů a dostupnost screeningových vyšetření, která nejsou diagnostikou, nýbrž slouží k prvozáchytu rizikových osob, jimž je v případně nutnosti doporučena návštěva lékaře. Jedním takovým vyšetřením je měření plicního věku, které je pacientům nově nabízeno ve vybraných Alphega lékárnách po celé ČR.
Citlivým screeningem CHOPN je hodnota FEV1 (objem vzduchu vydechnutý za první vteřinu usilovného výdechu po maximálním nádechu). Jeho hodnota celoživotně klesá a za určitých okolností se rychlost poklesu zvyšuje. Řeč je především o kouření a jiných noxách. Zhoršování stavu plic se dá vzhledem ke spirometrickým hodnotám přirovnat k „urychlenému stárnutí plic“, což je pojem srozumitelný i laikům. Touto terminologií s nimi můžeme o plicní nemoci komunikovat.
Ano, tato mantra platí i zde. Časná diagnostika je trendem moderní medicíny − začít léčit a sledovat v době, kdy je onemocnění málo pokročilé. Změna životního stylu, účinná léčba a pravidelné sledování usnadňují zvládání choroby a pomáhají předcházet vzniku komplikací.
Pacienti by měli znát alespoň základní fakta o CHOPN:
Už jsme se zmínili, že pacienti si nejsou vědomi toho, že jim hrozí CHOPN ani že screeningové vyšetření je jednoduché. Je třeba ještě doplnit, že i ve chvíli, kdy je o těchto důležitých faktech informujeme, realizace často vázne. Pacienti nevědí, kam na vyšetření zajít, a když jim je náhodně nabídnuto v lékárně, netuší, co si s výsledky počít.
Role praktického lékaře je nezastupitelná. Právě on může vytipovat kontaktní místa, kde mohou pacienti toto vyšetření podstoupit, a na základě výsledků indikovat další postup.
Praktičtí lékaři, myslete na riziko CHOPN. Nabízejte svým pacientům reálnou možnost vyšetření, zejména těm rizikovým. Inhalace jakýchkoli dráždivých látek a genetická predispozice jsou častými rizikovými faktory a jste to právě vy, kdo o nich má přehled.
(pez)
Zdroje:
1. Koblížek V., Chlumský J., Zindr. V a kol. Doporučený postup ČPFS pro diagnostiku a léčbu stabilní CHOPN (revize květen 2016). Dostupné na: www.pneumologie.cz/upload/1480193834.pdf
2. Vondra V., Kos S., Králíková E. a kol. Jak žít s CHOPN. Vltavín, Praha, 2011.
