Srdce a cévy může postihnout řada nemocí a česnek pomůže v prevenci proti nim hned v několika směrech.
Ačkoliv jsou výsledky výzkumů někdy nejednoznačné, nebo si dokonce protiřečí, na česnek bychom ve stravě zapomínat rozhodně neměli. Rozdílnost tvrzení o jeho účinnosti je totiž dána odlišností v dávkování, formou přijímaného česneku (čerstvého, práškového, naloženého v oleji nebo v jiné podobě) a samozřejmě složením účastníků studií.
Když si přidáme do jídla česnek, rozhodně to ani s balíčkem žvýkaček neutajíme. Za jeho charakteristickou chuť a aroma může látka alicin. Právě tato látka však propůjčuje česneku kromě vůně i zdravotní benefity. Pro uvolnění alicinu je důležité nejdříve česnek pořádně mechanicky zpracovat. To znamená ho rozdrtit, nakrájet, nasekat nebo prolisovat. Pokud tohle uděláme, můžeme ho potom i tepelně zpracovat, protože potřebné látky se z něj už uvolnily.
S konzumací česneku je však lepší to nepřehánět. Ačkoli je prospěšný nejen srdci, jeho vysoké dávky mohou být tělu škodlivé. Člověk s váhou 65 kg by neměl překročit dávku 17 gramů česneku denně (při váze 90 kg pak maximálně 22,7 gramu denně). Naopak minimální účinná dávka se pohybuje okolo 2 až 3 stroužků za den. Pokud chcete dát česneku šanci, ale vadí vám jeho zápach, na trhu jsou dostupné různé doplňky stravy s jeho obsahem. Není ale nad čerstvou potravinu. Po tepelném opracování navíc česnek svou nepříjemnost v podobě výrazného aroma obrací v žádanou vlastnost, výtečnou chuť, která je nedílnou součástí řady gurmánských požitků.
(eha)
Zdroj:
https://examine.com/supplements/garlic/
https://academic.oup.com/jn/article/136/3/736S/4664300#
http://prkynko.cuketka.cz/suroviny/cesnek/
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
