Alkohol může být jedním ze spouštěčů psoriázy (lupénky). Data z epidemiologických studií přitom ukazují, že mnozí pacienti s psoriázou konzumují alkohol ve zvýšené míře a současně je u nich vyšší výskyt onemocnění souvisejících s konzumací alkoholu i vyšší mortalita.
Psoriáza je zánětlivé autoimunitní onemocnění vyskytující se u přibližně 2 % populace. Existují důkazy svědčící pro to, že alkohol může přispívat k rozvoji psoriázy, což ukázala například prospektivní americká studie na ženách, v níž konzumace alkoholu v množství maximálně 2–3 drinky týdně vedla ke zvýšenému riziku rozvoje psoriázy.
Ve studii autorů prezentovaného článku pak byla u pacientů s poškozením jater způsobeným alkoholem zjištěna 15% prevalence psoriázy, což je významně vyšší výskyt než u běžné populace (1–3 %). Finská studie, která sledovala přes 3 tisíce mužů a 2,5 tisíce žen po dobu 22 let, zase zjistila, že pacienti léčení pro psoriázu měli zvýšené riziko úmrtí z příčin souvisejících s konzumací alkoholu.
Zajímavé je, že u ostatních autoimunitních onemocnění (Crohnova choroba, roztroušená skleróza či revmatoidní artritida) tento negativní efekt alkoholu prokázán nebyl – naopak, v některých případech působí alkohol i mírně protektivně. U psoriázy se nicméně předpokládá, že chronická konzumace alkoholu stimuluje protizánětlivou buněčnou odpověď, projevující se zvýšením markerů, jako jsou TACE, solubilní TNF receptory typu 1 nebo prozánětlivé cytokiny, typické pro toto onemocnění. Patrně dochází též k deregulaci genů odpovědných za proliferaci keratinocytů.
Mnoho pacientů s psoriázou ovšem i nadále chronicky konzumuje alkohol. Psoriatici často trpí komorbiditami, jako je deprese či úzkost, a alkohol užívají ke zmírnění psychické symptomatologie. Bohužel pravidelná konzumace alkoholu projevy deprese a úzkostí spíše zhoršuje. Dlouhodobá konzumace alkoholu je též dávána do spojení s nižší compliance pacientů užívajících antipsoriatickou léčbu, což má za následek horší léčebnou odpověď.
Lékaři by proto měli u psoriatiků vzít v úvahu i možnost zneužívání alkoholu a v případě zjištění nadměrné konzumace alkoholu, úzkosti nebo deprese pacientům nabídnout psychologickou podporu. Pro vyhodnocení rizika se jako vhodné jeví dotazníky AUDIT (Alcohol Use Disorder Identification Test) nebo michiganský dotazník (Michigan Alcohol Screening Test), případně dotazník CAGE, které mají vysokou senzitivitu.
(ask)
Zdroj: Adamzik K., McAleer M. A., Kirby B. et al. Alcohol and psoriasis: sobering thoughts. Clin Experiment Dermatol 2013; 38 (8): 819−822, doi: 10.1111/ced.12013.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
