Díky civilizaci a jejím výdobytkům je okolní prostředí neustále zásobováno dalšími a dalšími látkami, které dráždí a oslabují imunitní systém. Bohužel se tyto dopady netýkají pouze lidí, ale i ostatních živočichů. To, že alergií přibývá nejvíce u zvířat, která jsou v téměř neustálém kontaktu s lidmi, o mnohém vypovídá. Mezi nejpostiženější tedy patří kočky, koně, a zejména psi.
Alergií u domácích zvířat postupně přibývá. Podle některých zdrojů v současnosti prevalence alergických onemocnění u psů dosahuje 10 %. Jedním z důvodů může být genetické zakódování chybných imunitních reakcí u plemen, která byla nešetrně vyšlechtěna člověkem. Proto je mnoho psích plemen, která jsou v současnosti v módě, náchylných k různým nemocem, alergie nevyjímaje.
Alergeny, na které mohou psi reagovat podrážděně, jsou podobné alergenům dráždícím lidi. Na rozdíl od lidí se ale s alergií na pyly u psů setkáme zatím jen zřídkakdy. Zato obecné alergeny jsou poměrně časté. Mezi běžné psí alergie patří přecitlivělost na prach a roztoče, plísňové spory, či komenzální bakterie a kvasinky.
S přechodem většiny psů na průmyslově vyráběná krmiva rovněž přibývá potravinových alergií. Ty mohou být způsobeny i stále roztodivnějšími aditivy, která výrobci do krmiv dodávají. Mezi vzácnější typy dále patří kožní alergie na umělá vlákna a plasty (misky, obojky) či různé kosmetické přípravky nebo jiné chemikálie. Pro psy specifická je kožní reakce na vlastní hormony, které vylučují do srsti v období hárání.
Významným příznakem možné alergie jsou nezvladatelné a neustálé pocity svědění v důsledku zánětu kůže
(více v článku o atopické dermatitidě u psů . Mezi nejsvědivější oblasti často patří meziprstí, nadprstí, hlava, tváře, spodní strana krku, hrudi a břicha. K tomu se může připojit slzení a kýchání. Jindy zase může být příznakem alergie zarudlá kůže boltců, záněty kůže nebo svědivý ekzém v okolí řitních žlázek. Alergické astma je u psa vzácné.
Zvláštní skupinou jsou alergie na potravu. Obvykle se začnou projevovat až po nejméně dvouletém přijímání alergizující potravy. Hlavním projevem je rovněž svědivost, které často předchází ztráta srsti. Nejčastěji se tak děje na zadních plochách stehen. U 10-15 % postižených se k tomu přidávají i potíže trávicího ústrojí (zvracení žlutavých hlenů, průjmy, postižení jater). Nejčastější bývá přecitlivělost na bílkovinu mléka, hovězí, vepřové, drůbeží či rybí maso, vejce, obilniny a průmyslová krmiva. Na krmiva je alergických až 30 % psů.
S každým psem, u nějž připadá v úvahu podezření na alergii, bychom měli navštívit jeho zvěrolékaře. Před návštěvou je dobré vysledovat, jak přesně a kdy se obtíže projevují. Odběr anamnézy pak bude mnohem snazší. Typické pro různé alergie bývá, že se projevují kombinací několika výše popsaných příznaků.
(kros)
Zdroj: Vokoun, P. 2003: Není váš pes alergik?, in: Pes přítel člověka.
