Léčba hyperfosfatemie je u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) velmi důležitá kvůli předcházení rizikům spojeným se zvýšenou plazmatickou hladinou fosforu. Z tohoto důvodu je vhodné fosfatemii snižovat postupy uvedenými v publikovaných doporučených postupech KDIGO (Kidney Disease: Improving Global Outcomes).

Specifické a zvláštní účinky aminfluoridů v prevenci zubního kazu (jako u elmex gelu) byly dobře zdokumentovány in vitro i in vivo v mnoha studiích provedených během posledních 40ti let. Za účelem zastavení rostoucího počtu zubních kazů u dětí a dospívajících v polovině 60. let 20. století byla ve městě a kantonu St. Gallen reorganizována školní stomatologická péče.

Sevelamer je nekalciový vazač fosfátů v trávicím traktu. Používá se pro kontrolu hyperfosfatemie u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) a u dialyzovaných osob. Řada studií prokázala, že jeho pleiotropní účinky mohou příznivě ovlivňovat kardiovaskulární systém. Jejich přehled uvádí práce zveřejněná v roce 2015 v časopisu Nefrologia.

Pacienti ve 3. až 5. stadiu chronického onemocnění ledvin (CKD) mají významně zvýšenou mortalitu. Mnoho studií poukázalo na souvislost s hyperfosfatemií. Podávání fosfátových vazačů je spojeno s lepšími klinickými výsledky pacientů a s jejich delším přežíváním. Nově zveřejněná metaanalýza randomizovaných klinických studií porovnávala účinky nekalciového vazače fosfátů sevelameru s kalciovými vazači.

Jak ukázala studie DAJ* z roku 2004, trend poklesu výskytu zubního kazu u dětí a mladých lidí pokračuje (Pieper 2005). Zdraví chrupu 12letých dětí se sice ve všech německých zemích zlepšilo, avšak situace u dětí starých 6–7 let je mnohem nejednoznačnější. Vněkterých regionech bylo možné pozorovat pokles výskytu zubního kazu i v této věkové kategorii, avšak v jiných spolkových zemích jsme viděli stagnaci nebo zhoršení orálního zdraví. Možným vysvětlením různého vývoje u kazů mléčných zubů v různých spolkových zemích je sociodemografický vývoj, například vysoká míra migrace cizinců do určitých oblastí. Mezi hlavní sociální problémy, minimálně v některých regionech, by ale mohly patřit také nezaměstnanost, sociální znevýhodnění generace mladých lidí a obtíže s integrací imigrantů (Ferchland 2004).

Společně s případy marginální parodontózy se zubní kaz považuje za nejběžnější onemocnění orofaciálního systému. Epidemiologické studie, především ty, které jsou reprezentativní pro konkrétní region nebo konkrétní zemi, poskytují cenné informace týkající se aktuálního zdravotního stavu ústní dutiny v populaci a požadavků na léčbu, které se z toho extrapolují. Současně s tím výsledky slouží také jako důkaz účinnosti prováděných preventivních a léčebných opatření.

Útok zubního kazu může přijít v okamžiku prořezání mléčných zubů v ústní dutině. Byla vytvořena řada teorií popisujících to, jak se u dětí může rozvinout kariogenní orální flóra. Tyto teorie však nejsou přesvědčivé. Velký počet vědeckých pracovníků a stomatologů nicméně souhlasí s tím, že nepříznivá kombinace vysokého příjmu karbohydrátů, nízká úroveň ústní hygieny a absence dostatečných preventivních opatření (jak v zubní ordinaci, tak doma) přispívá k rychlému zhoršení zdravotního stavu ústní dutiny.

Moderné zubné lekárstvo prechádza od výkonov liečebných k výkonom preventívnym. Stav chrupu a parodontu u ľudí na Slovensku nikdy vo svojej histórii nespĺňal požiadavky podľa odporúčaní Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) v oblasti orálneho zdravia (Markovská 2003). V niektorých krajinách svedčia štatistické ukazovatele o splnení kritérií odporúčaných WHO (Švédsko, Fínsko, Švajčiarsko, Holandsko a iné) a v niektorých krajinách sú výsledky orálneho zdravia hodnotené podľa kritérií WHO horšie ako v Slovenskej republike (Maďarsko, Rumunsko, iné). Pri porovnávaní týchto krajín je zrejmé, že základné rozdiely, ktoré sú zodpovedné za úspech či neúspech v dosahovaní kvalitného orálneho zdravia u obyvateľstva danej krajiny sú v realizovaní preventívnych programov (Kovaľová 2006).

Zubní kaz a zánět dásně jsou onemocnění způsobená zubním plakem, což je bakteriální povlak, který se každý den tvoří na povrchu zubů. Při odstraňování zubního plaku čistěním doma je nejdůležitějším opatřením mechanické čištění zubním kartáčkem.

U opioidních analgetik užívaných k léčbě chronické bolesti byl prokázán potenciál vzniku závislosti. Článek amerických autorů uveřejněný v časopisu Pain Medicine se zabývá možnostmi predikce zneužívání opioidů u takto léčených pacientů a rizikovými faktory, jež se s daným typem závislosti pojí.

Hojení rány je obnova poraněné kožní tkáně a jeden z nejdůležitějších cílů léčby. Tento proces tvoří zánět, proliferace a remodelace. Byly popsány různé faktory, které hojení zrychlují i zpomalují. Podrobným studiem nehojících se ran bylo na molekulární úrovni zachyceno několik narušených signálních drah, předmětem výzkumu je rovněž léčba ovlivňující vlastní zánět a proliferaci.

Neadekvátní spolupráce pacienta na léčbě je častým problémem. U některých léčiv přitom může i malá odchylka od léčebného režimu znamenat snížení účinnosti. Četné studie již v minulosti prokázaly, že neadekvátní spolupráce pacienta na předepsané léčbě zvyšuje morbiditu i mortalitu řady nemocí a zvyšuje výdaje na zdravotní péči. Je proto nutné se spoluprací pacienta počítat již při zvažování nákladové efektivity léčby.

Hypertenze patří mezi nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému. Ačkoli se jedná o onemocnění většinou asymptomatické, je velmi významně asociované s kardiovaskulární morbiditou i mortalitou.

Doporučení pro diagnostiku a terapii infekce virem hepatitidy C byla vytvořena členy pracovních skupin pro virové hepatitidy České hepatologické společnosti ČLS JEP a Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a jsou založena především na doporučeních vydaných Evropskou asociací pro studium jater (EASL) z dubna 2015.

Nová studie prokazuje překvapivě nízký výskyt Q80K polymorfismu NS3 domény proteázy viru hepatitidy C genotypu 1 u evropských pacientů v porovnání s dříve publikovanými daty získanými od pacientů ze Severní Ameriky, u kterých byla zjištěna vysoká Q80K prevalence.