Efekt kognitivní rehabilitace u pacientů s roztroušenou sklerózou

17. 5. 2012

Studie italských autorů si dala za cíl hodnocení změn v mozku poté, co byla u pacientů se stabilizovanou relaps-remitující formou roztroušené sklerózy (RRRS) provedena kognitivní rehabilitace. V hodnocení byly užity neuropsychologické metody a zobrazení strukturální i funkční magnetickou rezonancí (MR).

Inzerce

Studie italských autorů si dala za cíl hodnocení změn v mozku poté, co byla u pacientů se stabilizovanou relaps-remitující formou roztroušené sklerózy (RRRS) provedena kognitivní rehabilitace. V hodnocení byly užity neuropsychologické metody a zobrazení strukturální i funkční magnetickou rezonancí (MR).

Studie se zúčastnilo 20 pacientů s RRRS a kognitivním deficitem. Pacienti byli náhodně rozděleni do skupiny podstupující terapii (n = 10) a do skupiny kontrolní (n = 10). Kognitivní rehabilitace s užitím počítače se zaměřila na pozornost, zpracování informací a exekutivní (výkonné) funkce. U všech pacientů bylo neuropsychologické vyšetření a MR vyšetření provedeno na začátku studie a po 12 týdnech. Na MR vyšetření byly hodnoceny změny objemu šedé hmoty (GM) v 3dimenzionálním T1 váženém obraze a změny v architektuře normálně vypadající bílé hmoty (NAWM) v obraze difuzí váženém. Při vyšetření funkční MR byly pomocí lineárních modelů hodnoceny změny ve funkční aktivitě, a to během Stroopova testu a v klidu.

Pacienti ve skupině podstupující terapii se zlepšili v testech pozornosti, zpracování informací i výkonných funkcí ve srovnání se stavem na začátku terapie. Při zobrazovacích vyšetřeních nebyly nalezeny žádné strukturální modifikace šedé hmoty ani architektury NAWM v obou vyšetřovaných skupinách. Funkční MR ale ukázala v průběhu Stroopova testu modifikaci aktivity v oblasti kůry zadního cingula (PCC)/precuneus a dorzolaterálního prefrontálního kortexu (PFC) a dále modifikaci aktivity předního cingula (PCC)/precuneus, levé dorzolaterální PFC a pravého dolního parietálního laloku v klidu ve skupině léčené na rozdíl od skupiny kontrolní. V terapeutické skupině změny při vyšetření funkční MR korelovaly s kognitivním zlepšením (p < 0,0001 po 0,01).

Autoři došli k závěru, že rehabilitace zaměřená na pozornost, zpracování informací a výkonné funkce u pacientů s RRRS může mít efekt skrze zvýrazněné zapojování neurologických sítí mozku pomáhajících v trénovaných funkcích.

(eza)

Zdroj: Filippi M. et al. Multiple Sclerosis: Effects of Cognitive Rehabilitation on Structural and Functional MR Imaging Measures-An Explorative Study. Radiology 2012 Mar; 262 (3): 932–40; doi: 10.1148/radiol.11111299



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se