Kyselina ursodeoxycholová (UDCA) je základem léčby PBC mj. podle guidelines Evropské asociace pro studium jater (EASL). Mnozí pacienti (25–50 %) však nedosáhnou adekvátní odpovědi na ni a u části nemocných se projeví intolerance vedoucí k nutnosti vysazení léčby (ve studii fáze III POISE se to týkalo 7 % účastníků). Pak je indikovaná kyselina obeticholová (OCA), kterou doporučují jako jedinou registrovanou možnost 2. linie léčby PBC aktuální odborné pokyny evropské (EASL 2017) i české (2018). Nejnovější data k OCA z klinických studií i reálné praxe byla prezentována i na letošních XLVIII. májových hepatologických dnech.

Cenobamát (CNB) prokázal účinnost u pacientů s farmakorezistentní epilepsií i u pacientů s přetrvávajícími záchvaty po chirurgické léčbě epilepsie. Panel evropských a amerických epileptologů proto připravil v roce 2024 doporučení pro podávání CNB u pacientů, kteří byli odesláni k posouzení vhodné chirurgické léčby epilepsie.

Vzhledem k častému současnému výskytu diabetu mellitu 2. typu (DM2) a obezity navrhuje nedávno publikovaná španělská práce adipocentrický přístup k léčbě DM2. Vodítkem při intenzifikaci léčby by při tomto přístupu neměla být hladina HbA1c, ale snížení tělesné hmotnosti o 10–15 % spolu se zmenšením obvodu pasu a podílu tělesného tuku. Tento pokles hmotnosti totiž může vést u pacientů s kratším trváním DM2 k remisi onemocnění a u ostatních nemocných k lepší kompenzaci glykémie než při glukocentrickém přístupu. Nová antidiabetika vedoucí ke snížení tělesné hmotnosti navíc nabízejí větší kardiovaskulární (KV) a renální přínos.

Bakterie Anaplasma phagocytophilum způsobuje u přežvýkavců klíšťovou horečku a u lidí granulocytární anaplazmózu. Proti anaplazmóze zatím neexistuje žádná vakcína, ta by však mohla být velmi žádaná přinejmenším ve veterinární medicíně.

S kvasinkovým zánětem pochvy se během svého života setká převážná většina žen. Článek německých autorů přináší aktuální guidelines pro diagnostiku a léčbu tohoto častého problému.

Literární přehled publikovaný loni na podzim v časopisu Clinical and Translational Allergy se zaměřuje na farmakokinetické vlastnosti antihistaminika 2. generace bilastinu a jeho účinnost v léčbě alergické rinokonjunktivitidy a chronické urtikarie v pediatrické populaci.

Orální mikrobiom se vyznačuje velkou diverzitou druhů, jenom některé z nich jsou však patogenní. V případě parodontitidy jde především o gramnegativní anaeroby (Fusobacterium nucleatum, Porphyromonas gingivalis, Filifactor aloci, Prevotella intermedia, Tannerella forsythia, Treponema denticola, Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Parvimonas micros, Campylobacter rectus, kmeny rodů Eubacterium a Bacteroides), u zubního kazu se jedná o grampozitivní bakterie (Streptococcus mutans, Actinomycetes ssp., Lactobacillus ssp.). Jejich pomnožení vede k narušení rovnováhy ve složení orálního mikrobiomu, tzv. dysbióze. Bakterie produkují různé virulentní faktory, které stimulují, případně obcházejí imunitní systém, jsou vysoce invazivní a mohou narušit okolní tkáně.

Článek se detailně zabývá vývojem oocytů a poukazuje na nejdůležitější faktory v prostředí oocytů ve folikulární tekutině a kumulu, které k danému vývoji pozitivním či negativním směrem přispívají. Vývoj lidského folikulu zahrnuje mnohočetné intraovariální a endokrinologické reakce, které mají vliv na měnící se mikroprostředí uvnitř folikulu.

Mitoxantron je používán jako efektivní onemocnění modifikující látka v terapii roztroušené sklerózy (RS). Jeho použití je limitováno jeho kardiotonickými nežádoucími účinky.

Nemocní s revmatoidní artritidou trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) přibližně dvakrát častěji než ostatní populace. Tato informace zazněla na letošním výročním zasedání Evropské ligy proti revmatismu (EULAR).

Virchowovou uzlinou bychom vás jistě nepřekvapili, ale metastáza karcinomu žaludku může mít i zajímavější lokalizace. V tomto případě se neobejdeme bez oftalmologa.

Pacienti s neerozivní refluxní nemocí jícnu často vykazují symptomy relapsu i po ukončení standardní léčby inhibitory protonové pumpy. Randomizovaná multicentrická studie s paralelními skupinami se zabývala ochotou pacientů pokračovat v terapii esomeprazolem během 6 měsíců po ukončení základní léčby. Cílem autorů bylo také zhodnotit efektivitu léčby při podání léčiva v režimu on demand ve srovnání s režimem kontinuálního užívání.

Práce italských autorů recentně publikovaná v British Journal of Clinical Pharmacology přináší systematický přehled a metaanalýzu studií srovnávajících efekt intravenózního a perorálního podání inhibitorů protonové pumpy (PPI) v léčbě krvácení z peptických lézí v návaznosti na endoskopické ošetření.

Užívání kyseliny acetylsalicylové (ASA) v malých dávkách jako prevence kardiovaskulárních nemocí je celkem běžné. Lékaři by ale při předepisování této terapie měli vzít v úvahu, že při překročení denní dávky 75 mg ASA se může zdvojnásobit riziko krvácení ze žaludečního vředu.

Cílem randomizované dvojitě zaslepené kontrolované studie mezinárodního týmu odborníků bylo zhodnotit bezpečnost a účinnost nízkých a vysokých dávek perorálně podávaného mesalaminu s prodlouženým uvolňováním u dětí s ulcerózní kolitidou.