Intestinální gel levodopa/entakapon/karbidopa (LECIG) byl vyvinut k léčbě pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci (PN), kdy dominují motorické fluktuace, které se již nedaří dostatečně ovlivnit perorální terapií. Farmakokinetické studie ukazují, že podávání LECIG vede k možné redukci celkové denní dávky L-DOPA ve srovnání s již dlouho známou léčbou intestinálním gelem levodopa/karbidopa (LCIG), přičemž nežádoucí účinky přidaného entakaponu jsou srovnatelné s nežádoucími účinky při jeho perorálním podání. Recentně publikovaná klinická observační studie [9] rovněž poukazuje na jednodušší ovládání pumpového systému pro LECIG při srovnání se systémem aplikace LCIG. Stejně tak byl pacienty kvitován menší rozměr pumpy. Podle dosud publikovaných poznatků o LECIG jej lze považovat za další možnou alternativu terapie pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci.

V Journal of Clinical Periodontology byly publikovány výsledky studie, jež hodnotila efekt probioticky působícího bakteriálního kmene Lactobacillus reuteri coby doplňkové léčby chronické periodontitidy.

Tromboembolická nemoc představuje jednu ze závažných komplikací u hospitalizovaných pacientů. V rámci farmakologické tromboprofylaxe se během hospitalizace nejčastěji používá nízkomolekulární a nefrakcionovaný heparin. Rozsáhlá studie provedená ve Spojených státech amerických hodnotila klinickou a nákladovou efektivitu a bezpečnost obou modalit terapie u hospitalizovaných pacientů v riziku tromboembolické nemoci.

Prezentujeme případ 36leté ženy s těžkým kortikodependentním astmatem s četnými komorbiditami a komplikacemi dlouhodobé systémové kortikoterapie. K významnému zlepšení kvality života, kontroly astmatu, regresi kožních změn v rámci atopické dermatitidy a snížení spotřeby methylprednisolonu u této pacientky došlo až poté, co byla zahájena biologická léčba. V jejím rámci byl indikován dupilumab –⁠ monoklonální protilátka proti podjednotce α receptoru pro interleukiny IL-4 a IL-13, která je schválená pro terapii těžkého refrakterního eozinofilního bronchiálního astmatu, atopické dermatitidy a chronické rinosinusitidy s nosní polypózou.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) může být přítomná i u osob bez zjevných subjektivních příznaků, případně mohou být nastupující symptomy pro svůj velmi pozvolný rozvoj přehlédnuty ze strany pacienta i lékaře. Jaká je tedy cesta k včasnému záchytu CHOPN v primární péči a jak toto onemocnění odlišit od jiných, provázených obdobnými projevy?

Přinášíme přehled nejdůležitějších změn v každoročně aktualizovaných doporučeních Globální iniciativy pro chronickou obstrukční plicní nemoc (GOLD).

Společnost STADA PHARMA CZ uvádí na český trh nový systém kontinuálního podávání 3 účinných látek pro léčbu pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci (PN). Jde o jednu ze zásadních inovací v oblasti péče o pacienty s PN v rámci posledních dvou dekád. Lék, na který společnost STADA získala práva v roce 2020, byl již předtím uveden na trh v severských zemích, kde tato léčba úspěšně probíhá. V Česku je plně hrazen od 1. dubna 2022.

Fokální epileptické záchvaty s rezistencí vůči farmakoterapii představují stále nepokrytou medicínskou potřebu.

Účinky nekontrolované epilepsie mnohonásobně přesahují okamžik epileptického záchvatu a onemocnění má velký vliv na psychickou i fyzickou pohodu pacientů. Tito nemocní často při záchvatu utrpí zranění, jehož důsledkem může být snížená mobilita, vyšší riziko přidružených onemocnění a předčasného úmrtí.

Jednou z příčin velmi obtížné terapie onemocnění způsobených rezistentními bakteriálními kmeny je výrazná schopnost těchto původců infekcí tvořit biofilm. Co to vlastně biofilm je? U kterých bakterií je potřeba s jeho vznikem počítat a jak v boji proti němu může pomoci erdostein?

Erdostein představuje mukomodulační léčivo užívané v terapii řady akutních i chronických onemocnění dýchacích cest. Jeho mechanismus působení je podle dostupných důkazů komplexní, a tak kromě mukolytického efektu zahrnuje například i antioxidační a antibakteriální účinky. Dvě klinické studie hodnotily změny parametrů respiračních obtíží a kvality života u pacientů užívajících tento přípravek v časném období po propuštění ze zdravotnického zařízení, kde byli hospitalizováni pro těžký průběh onemocnění COVID-19 (respirační selhání, pneumonie).

Sepse je definována jako život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená deregulovanou odpovědí hostitelského organismu na přítomnost infekce. Vzhledem k tomu, že představuje hlavní příčinu úmrtí na infekční choroby, je velmi důležité rozpoznání pacientů v riziku sepse, kteří v době příjmu ještě nejsou kriticky nemocní. Vedle biomarkerů, jakými jsou C-reaktivní protein nebo prokalcitonin, se hledají i další, které by se mohly uplatnit v rámci diferenciální diagnostiky sepse. V průběhu pandemie COVID-19 se například ukázal přínos hematologických biomarkerů (D-dimery, poměr neutrofilů a lymfocytů nebo počet trombocytů). Jaká je jejich role v diagnostice sepse? Jak vnímá sepsi ze svého pohledu internista? A jak by měla ideálně probíhat spolupráce mezi kliniky a laboratořemi na tomto poli? Zeptali jsme se přednosty I. interní kliniky LF UK a FN Plzeň prof. MUDr. Martina Matějoviče, Ph.D.

Autoři francouzsko-španělské studie navrhují na základě výsledků své práce používat šíři distribuce monocytů společně s počtem leukocytů jako screeningový test pro zpřesnění časné diagnózy sepse na jednotkách intenzivní péče (JIP).

Portugalští autoři prezentují kazuistiku mladé ženy s diagnózou spinálního obrovskobuněčného tumoru, u níž po léčbě denosumabem nastala kompletní histologická remise.

Karcinom prostaty nejčastěji tvoří metastázy v kostech. U pacientů s tímto pokročilým onemocněním proto dochází k výskytu kostních příhod, které negativně ovlivňují kvalitu života. K prevenci jejich výskytu se používá kyselina zoledronová a denosumab, jejichž výsledky v této indikaci hodnotila a srovnávala níže citovaná práce.