Tým vědců z univerzitních nemocnic v Ženevě a Lausanne prokázal, že mladí lidé, kteří trpí idiopatickými střevními záněty (IBD –⁠ inflammatory bowel disease) mají nižší kostní denzitu a chabou kostní architekturu ve srovnání se zdravými jedinci stejného věku. Z hlediska rizika fraktury je vhodné tyto nemocné řadit do ohrožené skupiny.

Evropané představují většinu mezinárodních cestovatelů. Lékaři přicházející s nimi do styku po návratu z cest mají hlavní úlohu při rozpoznávání a také předávání informací o zdravotních rizicích spojených s cestováním.

Lipegfilgrastim je používán v primární i sekundární prevenci febrilní neutropenie. Uvádíme kazuistiku pacientky s metastatickým HER pozitivním nádorem prsu a zároveň s recidivujícími epizodami leukopenie již v předchorobí. Pacientka byla v první linii metastatického karcinomu prsu léčena kombinací Herceptinu a docetaxelu. I přes redukci dávek docetaxelu a podávání v režimu weekly byly epizody leukopenie G3/4, a proto byl v profylaxi po selhání pegfilgrastimu a filgrastimu s velmi dobrým efektem použit lipopegfilgrastim. Po 6 měsících léčby pacientka dosáhla kompletní remise dle PET MR a pokračuje v udržovací terapii maintenence s herceptinem, zatím po dobu 11 měsíců bez progrese. Lipegfilgrastim byl podáván s dobrým efektem a bez závažných komplikací.

Ranní hypertenze je nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních příhod. Její prevalence stoupá s věkem. Proto jsou zajímavé výsledky subanalýzy studie MAPPY, která porovnávala vliv kombinace losartan/hydrochlorothiazid (HCTZ) na ranní hypertenzi u pacientů do 75 let a od 75 let věku.

Článek popisuje raritní případ novorozence s diagnostikovanou spontánní rupturou sleziny a hemofilií A a následný úspěšný management léčby.

Očkování proti klíšťové encefalitidě v České republice zatím spadá do kategorie nadstandardních očkování. Pokud se chtějí pacienti proti tomuto onemocnění imunizovat, nezbývá nic jiného, než aby sáhli do vlastní kapsy.

Zvýšená aktivace určitých částí mozku či zapojení přídatných mozkových oblastí (tzv. funkční reorganizace) je známý mechanismus, který slouží k částečné kompenzaci změn vyvolaných neurodegenerativním procesem u roztroušené sklerózy (RS), ale i u Alzheimerovy nemoci. Funkční reorganizace mozku zpomaluje zhoršení pacienta po stránce klinické i kognitivní.

Soudí se, že intenzivní fyzická aktivita zvyšuje riziko krvácení u dětí s hemofilií. Velikost rizika není nicméně jasně definována. V Austrálii byla provedena studie, která se touto problematikou v případové studii zabývala.

Přístroje pro levostrannou srdeční podporu (LVAD) jsou využívány u pacientů v konečném stadiu srdečního selhání (HF). K dlouhodobé antikoagulaci se standardně nasazuje warfarin, v rámci pooperačního období však nejsou jednotná doporučení pro antikoagulační terapii. Jednou z možností k překlenutí doby do dosažení terapeutického INR po implantaci LVAD je také nízkomolekulární heparin (LMWH) enoxaparin, jehož účinností a bezpečností v této indikaci se zabývala níže citovaná práce odborníků z amerického Kansasu.

Škála výrobků pro osoby s inkontinencí se neustále rozšiřuje –⁠ aktuálními novinkami jsou například natahovací plenkové kalhotky s označením Seni Active Basic a Seni Active Classic.

Riziko tromboembolické nemoci po resekci jater zůstává i v současnosti vysoké. Ve studii autorů z prestižních amerických pracovišť (MD Anderson Cancer Center a Mayo Clinic) byla hodnocena bezpečnost a účinnost prodloužené antikoagulace po operačních výkonech na játrech.

Vědci z University of Otago v Dunedinu na Novém Zélandu zjistili, že u astmatiků je dynamická hyperinflace po podání metacholinu větší u obézních pacientů než u neobézních osob.

Až 40 % pacientů s diabetem 2. typu (DM2) trpí srdečním selháním (HF), ať už se zachovanou nebo redukovanou ejekční frakcí. V květnu 2018 bylo publikováno stanovisko Evropské kardiologické společnosti (ESC) k léčbě HF u pacientů s DM2.

Již dříve se mělo za to, že proces snižování funkce štítné žlázy je v případě chronické lymfocytární tyreoiditidy plíživý, zatímco v případě Gravesovy-Basedowovy tyreotoxikózy vzniká mnohem rychleji. Dosud tento předpoklad nebyl doložen prospektivní studií. Letos se však podařilo amsterdamským endokrinologům v čele s dr. Effraimidisem publikovat přesvědčivé výsledky podporující tuto teorii.