Nedostatečně kontrolovaná epilepsie snižuje kvalitu i délku života
Účinky nekontrolované epilepsie mnohonásobně přesahují okamžik epileptického záchvatu a onemocnění má velký vliv na psychickou i fyzickou pohodu pacientů. Tito nemocní často při záchvatu utrpí zranění, jehož důsledkem může být snížená mobilita, vyšší riziko přidružených onemocnění a předčasného úmrtí.
Refrakterní či nekontrolovaná epilepsie
Celosvětově trpí epilepsií více než 50 milionů lidí. Podle velké západoevropské populační studie u téměř čtvrtiny pacientů onemocnění nereaguje na léčbu, přičemž tito pacienti představují největší zátěž pro zdravotnický a sociální systém. Nemocní s nekontrolovanou epilepsií mají vyšší frekvenci výskytu přidružených onemocnění, psychologických dysfunkcí, sociální stigmatizace a sníženou kvalitu života se sníženým odhadem dožití.1
Předčasné úmrtí
Podle systematického přehledu z roku 2017 je riziko předčasného úmrtí u epileptiků přibližně 1,6−3× vyšší ve srovnání s běžnou populací, u dětí dokonce 6,4−7,5× vyšší. Riziko je zvláště vysoké u pacientů se strukturální či metabolickou epilepsií a u nemocných s konvulzivními záchvaty. Pacienti s výskytem záchvatů navzdory léčbě mají oproti pacientům v remisi 9,3−13,4× vyšší riziko úmrtí.2
Vliv frekvence záchvatů na zdravotní stav pacientů
Předpokládá se, že záchvaty představují primárního původce invalidity osob s epilepsií. Vliv frekvence záchvatů na klinické výsledky pacientů zkoumala rozsáhlá populační studie kanadských neurologů, která využila data z registru SLNCC (Survey of Living with Neurological Conditions in Canada). Registr obsahoval údaje 713 epileptiků (léčených antiepileptiky, případně s epileptickým záchvatem v posledních 5 letech v anamnéze) průměrného věku 45 let. Většina (95,7 %) pacientů užívala nejméně 1 antiepileptikum. 42 % jich v posledních 5 letech neprodělalo žádný záchvat a byli považováni za pacienty v remisi.3
Dopad na řadu aspektů života
U 32 % pacientů ze skupiny se záchvaty se projevovaly symptomy klinické deprese, které udávalo pouze 8 % pacientů v remisi. Po adjustaci na věk a pohlaví byla pravděpodobnost výskytu deprese u pacientů s výskytem záchvatů 6,4× vyšší než u pacientů v remisi.3
Pacienti se záchvaty měli oproti pacientům v remisi 3× vyšší pravděpodobnost špatného zdravotního stavu, 4,5× vyšší pravděpodobnost zákazu řízení a 2−3× vyšší pravděpodobnost omezeného vzdělání či profesního uplatnění, respektive sociální stigmatizace.3
Závěr
Nedostatečná kontrola epilepsie snižuje kvalitu života pacientů v mnoha oblastech. Nemocní, u kterých se podařilo dosáhnout 5leté remise epileptických záchvatů, udávali lepší výsledky ve zdravotní i psychosociální oblasti. Dosažení úplné kontroly onemocnění u všech nemocných s epilepsií proto zůstává prvořadým cílem.
(este)
Zdroje:
1. Laxer K. D., Trinka E., Hirsch L. J. et al. The consequences of refractory epilepsy and its treatment. Epilepsy Behav 2014; 37: 59−70, doi: 10.1016/j.yebeh.2014.05.031.
2. Thurman D. J., Logroscino G., Beghi E. et al. The burden of premature mortality of epilepsy in high-income countries: a systematic review from the Mortality Task Force of the International League Against Epilepsy. Epilepsia 2017; 58 (1): 17−26, doi: 10.1111/epi.13604.
3. Josephson C. B., Patten S. B., Bulloch A. et al. The impact of seizures on epilepsy outcomes: a national, community-based survey. Epilepsia 2017; 58 (5): 764−771, doi: 10.1111/epi.13723.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
