Primárním terapeutickým cílem u pacientů s neresekovatelným metastazujícím kolorektálním karcinomem (mCRC) je zmenšení rozsahu nádorového postižení a kontrola onemocnění se zachováním či zlepšením kvality života. V klinickém přístupu se klade důraz na zabránění rychlému vývoji a progresi onemocnění a na prodloužení přežití, jehož medián v klinických studiích v současné době činí 30 měsíců. PROMETCO je první mezinárodní prospektivní studie z reálné klinické praxe zkoumající kontinuitu léčebné péče u pacientů s mCRC. Hodnocena byla data u pacientů, u kterých došlo ke dvěma progresím onemocnění, bez ohledu na léčbu nebo věk. Medián celkového přežití (OS) přesáhl 36 měsíců a data z nedávných klinických studií naznačují, že dalšího zlepšení OS lze dosáhnout použitím kombinované léčby ve 3. linii. Aktuální výsledky studie PROMETCO přehledně shrnuje a komentuje přednosta Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.

V praxi odlišujeme léčbu neproduktivního a vlhkého produktivního kašle. Při volbě vhodné terapie zvažujeme i charakteristiky nabízejících se léčivých přípravků, jako jsou sedace, cesta podání, potenciace účinku antibiotik nebo protizánětlivý efekt. Kombinace antitusika a expektorancia v jedné dávce je v každém případě neracionální. Jak tedy při léčbě kašle správně postupovat?

Agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) jsou moderní třídou antidiabetik, do níž se řadí i semaglutid −⁠ zatím jediný zástupce dostupný jak v subkutánní formě (s podáváním 1× týdně), tak ve formě perorální (užívané 1× denně). V programu klinických studií SUSTAIN a PIONEER prokázal významné zlepšení kompenzace glykémie a pokles tělesné hmotnosti při nízkém riziku hypoglykémie, ale také snížení systolického krevního tlaku a kardiovaskulární (KV) i celkové mortality. Preskripce semaglutidu není v Česku omezena odborností lékaře, ponejvíce s ním však samozřejmě u svých pacientů pracují diabetologové, internisté a nově i praktičtí lékaři. My se nicméně dnes na jeho možnosti −⁠ zejména v prevenci cévních mozkových příhod u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2) i bez něj −⁠ podíváme očima neurologa. Hovoříme s vedoucím Centra klinických neurověd LF OU v Ostravě doc. MUDr. Ondřejem Volným, Ph.D., FESO.

Léčba akutní myeloidní leukémie (AML) prošla v posledních letech převratným vývojem. Zavedení cílených léků a hlubší poznání molekulární podstaty onemocnění rozšiřují terapeutické možnosti zejména u pacientů nevhodných k intenzivní chemoterapii. Jaké místo má dnes kombinace venetoklaxu s azacitidinem v klinické praxi, jakou roli hraje molekulární diagnostika a kam se léčba AML posune v následujících letech? I o tom hovoříme s MUDr. Martinem Čerňanem, Ph.D., z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc.

Velký průzkum provedený s reprezentativním vzorkem respondentů ze 16 různých zemí ukázal, že více než dvě třetiny populace zřejmě věří nejméně jednomu nepodloženému tvrzení o zdravotních rizicích potravin, vakcín či léčiv. Výsledky průzkumu naznačují, že stále více lidí pochybuje o vědeckých důkazech. Jaká další data, včetně těch o důvěře vkládané v umělou inteligenci, výzkum přinesl?

Mezinárodní panel expertů vytvořil tzv. Římský návrh aktualizované definice a klasifikace závažnosti exacerbací chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Cílem bylo nabídnout jednoduchý a potenciálně validní systém, který překonává nedostatky současné definice a je využitelný v klinické praxi, výzkumu i plánování zdravotní péče. Návrh, který byl recentně implementován do doporučení GOLD, vychází ze studií uvádějících data o měřitelných projevech, příznacích, fyziologických parametrech a biomarkerech exacerbace CHOPN (ECHOPN). Stručně shrnujeme zásadní body.

Výzkumný tým z Wisconsinské univerzity v Madisonu vytisknul na své laboratorní komerční 3D tiskárně vůbec první funkční mozkovou tkáň. Objev může posloužit nejen pro vědce studující patogenezi neurologických a neurovývojových onemocnění, ale může se dokonce stát počátkem cesty k hlubšímu pochopení toho, jak neurony fungují, jak proběhl vývoj mozku i toho, jak spolu jednotlivé části mozku komunikují.

Exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) se pojí s vyšším rizikem kardiovaskulárních (KV) příhod. Donedávna však nebylo objasněno, jak zvyšuje riziko nefatálních KV příhod prodělaná exacerbace v závislosti na své závažnosti ani jaká je časová souvislost mezi exacerbací zvýšeným rizikem KV příhod. Světlo do problematiky vnesla populační studie provedená u britských pacientů s CHOPN sledovaných v rámci primární péče.

Endokanabinoidní systém (EKS) je komplexní buněčný signalizační systém, který byl popsaný na počátku 90. let 20. století při výzkumu účinků rostlinných kanabinoidů získaných z konopí. EKS se skládá ze samotných endokanabinoidů, jejich receptorů a dále enzymů zajišťujících produkci a degradaci.

Současná doporučení zdůrazňují potřebu časného a intenzivního snížení hladiny LDL cholesterolu (LDL-C) u pacientů po akutním koronárním syndromu (AKS). Data z klinických i observačních studií ukazují, že časná kombinovaná hypolipidemická léčba zvyšuje pravděpodobnost dosažení cílových hodnot a může snížit riziko dalších kardiovaskulárních (KV) příhod. Navzdory tomu zůstává dyslipidémie po AKS v reálné klinické praxi celosvětově významně podléčená a terapie často není dostatečně intenzifikována.

Podle aktuálních klinických doporučení je u systémového lupusu erythematodes (SLE) preferováno včasné nasazení chorobu modifikující léčby, která významně přispívá k prevenci orgánového poškození. V současnosti jsou pro cílenou terapii SLE k dispozici 2 biologika –⁠ belimumab a anifrolumab. Jak se liší jejich mechanismy účinku, bezpečnostní profily a data o účinnosti?

V odborném programu letošního mezinárodního kongresu Evropské společnosti pro respirační nemoci (ERS 2022) se hojně mluvilo také o zkoumání biomarkerů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a jejích akutních exacerbací (AE CHOPN). Bohatě bylo toto téma zastoupeno i v sekci e-posterových prezentací. Právě z ní vybíráme 3 studie, jejichž závěry shrnujeme níže.

Možná vás při pohledu na současné počty Čechů nakažených pertusí napadá, co k této situaci vedlo. Kontext současné epidemiologické situace jsme se snažili rozkrýt společně s epidemioložkou ze Státního zdravotního ústavu MUDr. Kateřinou Fabiánovou, Ph.D.