doporučené postupy

Evropská léková agentura (EMA) schválila do ledna 2022 již 86 biosimilárních přípravků a uplatnění v onkologii jich nachází celkem 39. Nejčastěji jde o biosimilární rituximab, bevacizumab, trastuzumab a (peg)filgrastim. Z literatury i výstupů na kongresech je nicméně zřejmé, že v odborné komunitě přetrvává určitá míra nejistoty ohledně používání biosimilars. Nižší náklady na léčbu jsou jistě důležitým přínosem, ale co klinické přínosy a rizika?

U části pacientů s intersticiálními plicními procesy (IPP) dochází k fibrotizaci s progredujícím charakterem onemocnění. U těchto subtypů IPP spojených zejména s autoimunitními chorobami není s výjimkou idiopatické plicní fibrózy schválena žádná léčba. Autoři nedávno publikovaného přehledového článku proto shrnuli dosavadní důkazy o terapeutických možnostech u těchto pacientů.

Dle pracovní skupiny španělské Společnosti pro klinickou onkologii, která v přehledové práci shromáždila nejnovější poznatky a doporučení, je rutinní tromboprofylaxe vhodná především u pacientů hospitalizovaných a u těch, kteří podstupují chirurgickou léčbu.

Čeští plicní lékaři zveřejnili první průběžné výsledky letos zahájeného pilotního testování silných kuřáků kvůli riziku onkologického onemocnění plic. Sítem praktických lékařů prošlo více než 4 tisíce pacientů, k vyšetření nízkodávkovým CT se jich následně dostavilo 900. Jaké další konkrétní poznatky ze sběru dat vyplývají? A jaké výzvy stojí před odborníky zapojenými do tohoto programu?

Prevalence chronických ran roste se zvyšujícím se průměrným věkem a například bércové vředy postihují až 2 % světové populace. Materiály využívané ke krytí ran ovšem představují riziko pro vznik kontaktní dermatitidy alergického nebo iritačního původu. Tématu kontaktní dermatitidy u pacientů s bércovými vředy se věnuje přehledový článek publikovaný v International Journal of Women’s Dermatology.

Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.

Ve volbě doporučení týkajícího se typu používaných koncentrátů v léčbě hemofilie je základním dogmatem srovnání ceny a přínosu daného preparátu pro pacienty. Jaké jsou tedy současné přístupy některých států k terapii hemofilie? Co vedlo k eventuální změně léčebné politiky?

V prosinci loňského roku byla dokončena Česká multicentrická výzkumná databáze CHOPN. Jednalo se o rozsáhlý 5letý projekt, do něhož výzkumníci zařadili 784 pacientů s významnou chronickou obstrukční plicní nemocí (FEV₁ ≤ 60 %) ze 14 center. Jde o cca 1 % celkového počtu pacientů s touto diagnózou v Česku, studijní vzorek tak lze označit za poměrně reprezentativní pro získání údajů o léčbě v české reálné praxi. Aktuálně jsou již k dispozici 3letá data. Co prozatím ukázala, shrnul během letošních Hradeckých pneumologických dnů MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a TBC LF UP a FN Olomouc.

Jak pacientovi nabídnout v záplavě informací pomocnou ruku a proč je komunikace snad ještě důležitější než dříve? A jaké by měly být standardy ve vztahu lékař –⁠ pacient s roztroušenou sklerózou? Tímto netradičním tématem se zabývala publikace v časopisu Neurosciences.

Zvracení a nevolnost související s onkologickou léčbou (CINV –⁠ chemotherapy-induced nausea and vomiting) zůstávají i přes značný pokrok v oblasti léčby nádorových onemocnění častými nežádoucími účinky terapie. Evropská společnost klinické onkologie (ESMO) a Mezinárodní asociace podpůrné onkologické péče (MASCC) aktualizovaly svá doporučení týkající se antiemetické léčby a prezentovaly je v časopisu Annals of Oncology.

O kousek dál se zřejmě v poznání placebo efektu u bolesti dostali neurovědci z USA. Své poznatky nedávno publikovali v časopisu Nature. Otevírá se tak možnost ovlivnit jimi popsanou dráhu kontroly bolesti prostřednictvím léků či neurostimulací.

Hlavním cílem léčby epilepsie je dosažení bezzáchvatovosti bez neakceptovatelných nežádoucích účinků terapie. I přes přínosy poslední generace protizáchvatových léčiv (ASMs) však přibližně 40 % nemocných trpí epilepsií rezistentní k terapii. Novou naději pacientům přináší i nedávno schválený cenobamát. Španělská farmakoekonomická studie si dala za cíl porovnat nákladovou efektivitu cenobamátu s vybranými ASMs 3. generace v přídatné léčbě pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií.

Švédská observační studie hodnotila využitelnost intestinálního gelu LECIG obsahujícího vedle levodopy (20 mg/ml) a karbidopy (5 mg/ml) také entakapon (20 mg/ml) v klinické praxi u pacientů s Parkinsonovou nemocí.