Osteoporóza představuje závažný problém veřejného zdraví, zejména u žen po menopauze. Pokles estrogenové hladiny urychluje kostní přestavbu a vede k úbytku kostní hmoty, který zvyšuje riziko zlomenin – zejména obratlů, krčku femuru a zápěstí. Kromě úpravy životního stylu a farmakoterapie je jednou z hlavních strategií ke zpomalení úbytku kostní hmoty suplementace kalcia a vitaminu D.
Doporučená denní dávka kalcia pro ženy starší 50 let činí 1200 mg. Průměrný příjem z běžné stravy však tuto hranici často nesplňuje a deficit je třeba doplnit v řádu stovek mg denně.
Absorpce kalcia v tenkém střevě probíhá z podstatné části aktivním transportem, který je kapacitně omezený a při vyšší jednorázové dávce se saturuje. Výsledkem je klesající výtěžnost – zatímco při příjmu kolem 200 mg se vstřebá přibližně 45 % kalcia, při dávce přesahující 2000 mg klesá absorpce na pouhých 15 %. Křivka vstřebávání přitom strmě roste do přibližně 500 mg a nad touto hranicí se výrazně zplošťuje – při jednorázové dávce vyšší než 500 mg se tak biologická dostupnost snižuje. Dávka 500 mg proto představuje praktické maximum. Pokud je denní potřeba suplementace vyšší, je účelnější rozdělit ji na 2 části.
Vitamin D je nezbytný pro aktivní transport kalcia enterocyty. Bez dostatečné hladiny 25-hydroxyvitaminu D (25-OHD) v séru se ani adekvátní příjem kalcia ze stravy nebo doplňků nevstřebá efektivně. Doporučené cílové rozmezí sérového 25-OHD činí 30–50 ng/ml a pro dospělou populaci se jako referenční dávka vitaminu D₃ uvádí rozsah 800–2000 IU denně, v závislosti na výchozím stavu. Dávka 800 IU denně je považována za bezpečnou a dostatečnou pro většinu osob bez závažného deficitu.
Metaanalýza z roku 2025 zahrnula výsledky 11 randomizovaných kontrolovaných studií s celkem 43 869 postmenopauzálními ženami s osteoporózou. Dávky vitaminu D se v těchto klinických výzkumech pohybovaly od 100 do 4000 IU denně, dávky kalcia mezi 400 a 1200 mg denně.
Výsledky ukázaly, že kombinovaná suplementace statisticky významně zlepšila kostní minerální denzitu v oblasti pánve (standardizovaný rozdíl průměrů [SMD] 0,20; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,05–0,35; p = 0,01). Na ostatních lokalitách – bederní páteři nebo krčku femuru – nebyl rozdíl statisticky významný. Suplementace spolehlivě korigovala sérové hladiny 25-OHD zejména u žen s výchozí těžkou deficiencí (Z-skóre 10,48; p < 0,001). Délka suplementace na výsledné hladiny vliv neměla – rozhodující byly pravděpodobně výchozí deficit a použitá dávka.
Sdružená analýza 3 největších zahrnutých studií čítajících téměř 40 tisíc účastnic neprokázala statisticky významné snížení rizika klinických zlomenin. Autoři metaanalýzy přitom upozorňují, že část studií použila dávky vitaminu D₃ pohybující se pod spodní hranicí doporučeného rozmezí, a označují otázku optimálního dávkování za otevřenou. Odpověď mají přinést budoucí studie s vyššími dávkami a přísným monitorováním adherence.
Suplementace kombinací 500 mg kalcia a 800 IU vitaminu D₃ odráží fyziologii absorpce a cílové sérové hodnoty. Kalcium je podáváno v množství, které střevo dokáže efektivně vstřebat, a vitamin D zajišťuje aktivní transport a udržení 25-OHD v doporučeném pásmu. Pro ženy s odhadovaným příjmem kalcia ze stravy kolem 600–700 mg denně pokryje tato dávka zbývající deficit bez rizika přiblížení horní hranici přijatelného příjmu (2000 mg/den pro ženy starší 50 let).
Autoři metaanalýzy zároveň připomínají, že suplementaci kalcia a vitaminu D je účelné vnímat jako nutričně-fyziologický základ, nikoliv jako samostatnou protizlomeninovou intervenci. U pacientek s již diagnostikovanou osteoporózou bývá zpravidla nutná i farmakologická léčba. Bez adekvátního příjmu obou živin však pro žádnou z nich nemohou být zajištěny optimální podmínky.
(lp)
Zdroje:
1. Cong B., Zhang H. The effects of combined calcium and vitamin D supplementation on bone mineral density and fracture risk in postmenopausal women with osteoporosis: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. BMC Musculoskelet Disord 2025; 26 (1): 928, doi: 10.1186/s12891-025-09089-7.
2. Calcium: fact sheet for health professionals. National Institutes of Health, NIH Office of Dietary Supplements, 2025. Dostupné na: https://ods.od.nih.gov/factsheets/Calcium-HealthProfessional
3. Pludowski P., Takacs I., Boyanov M. et al. Clinical practice in the prevention, diagnosis and treatment of vitamin D deficiency: a central and eastern european expert consensus statement. Nutrients 2022; 14 (7): 1483, doi: 10.3390/nu14071483.
4. Human vitamin and mineral requirements. World Health Organisation & Food and Agriculture Organisation of the United Nations, 2001. Dostupné na: www.fao.org/4/y2809e/y2809e00.pdf
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
