Pompeho choroba je progredující multisystémové invalidizující a mnohdy život ohrožující neuromuskulární onemocnění. Je způsobena absencí či deficiencí enzymu alfa-glukosidázy (GAA), který je zodpovědný za odbourávání glykogenu uvnitř buněk. Dědičnost je autosomálně recesivní. Při nedostatku GAA dochází k akumulaci glykogenu primárně ve svalových buňkách, což vede k progredující ztrátě svalových funkcí.1, 2
Rozlišujeme v první řadě Pompeho chorobu se začátkem v dětství (IOPD), která je charakterizovaná vznikem před 12. měsícem věku a kardiomyopatií. Postižení jedinci mají < 1 % normální aktivity GAA.1, 2 Bez léčby se rozvíjí hypotonie, generalizovaná svalová slabost, obtíže s krmením, pomalý růst a respirační distres. Již v prvních týdnech života je obvykle zachycena kardiomegalie a hypertrofická kardiomyopatie (HCM), v dalším vývoji dochází k obstrukci výtokového traktu levé komory (LK) a poklesu plicních objemů. Dále se rozvíjí převodní porucha se zkrácením intervalu PR na EKG. Neléčené děti umírají obvykle do 2 let věku z důvodu kardiopulmonální insuficience. Při zahájení enzymové substituční léčby (ERT) do 6 měsíců věku a před potřebou ventilační podpory je dosaženo prodloužení přežití, přežití bez ventilační podpory, zmenšení hmoty myokardu a významného zlepšení motorických dovedností.2
Forma s pozdním začátkem (LOPD) je potom definována vznikem do 12 měsíců věku bez kardiomyopatie nebo vznikem po 12. měsíci věku. Může se rozvinout v 1.–7. dekádě života. Projevuje se progredující proximální svalovou slabostí, která nejprve postihuje dolní končetiny a může vést až k potřebě invalidního vozíku. Významnou příčinou morbidity a mortality pacientů je respirační insuficience progredující do respiračního selhání. U některých dospělých se rozvine arteriopatie včetně dilatace vzestupné části aorty. Častá je skolióza.2
Diagnóza je stanovena u jedinců s pozitivním novorozeneckým screeningem nebo se suspektními klinickými příznaky na základě deficience enzymu GAA v izolovaných leukocytech nebo záchytu bialelické patogenní/pravděpodobně patogenní varianty genu GAA při molekulárně genetickém vyšetření.2
Po stanovení patogenní varianty genu pro GAA je možné genetické vyšetření ohrožených příbuzných a prenatální/preimplantační genetické vyšetření.
Relativně rychlým, jednoduchým a minimálně invazivním způsobem záchytu Pompeho choroby je stanovení aktivity enzymu ze suché krevní kapky. Poté má vždy následovat genetické potvrzení.3
Pro zpřesnění suspekce na Pompeho chorobu může pomoci jednoduchý on-line nástroj accelRare, kde lékař zadá věk, pohlaví, anamnézu a příznaky daného pacienta a případně výsledky již provedených vyšetření. Vyplnění je časově nenáročné (5–10 minut). Algoritmus poté vygeneruje seznam nejpravděpodobnějších diagnóz s přehledem typických příznaků, doporučených vyšetření a seznamem center specializované péče, kam lze pacienta s podezřením na vzácné onemocnění odeslat.4
Možnosti ERT zahrnují alglukosidázu alfa u IOPD i LOPD, avalglukosidázu u jedinců s LOPD starších 1 roku a cipaglukosidázu alfa s miglustatem u dospělých s LOPD s tělesnou hmotností ≥ 40 kg, u nichž nedochází ke zlepšení při dosavadním režimu ERT. Podávání ERT je možné i u těhotných žen s LOPD. Cílenou léčbu v podobě ERT je třeba zahájit co nejdříve po stanovení diagnózy IOPD.2
Nezbytná je i podpůrná léčba: individualizovaná terapie kardiomyopatie, léčba převodních poruch, logopedie, řešení potíží s krmením, respirační podpora a standardní léčba arteriopatie, svalové slabosti, skoliózy, osteoporózy a ztráty sluchu. Pacienti musejí být pravidelně sledováni.
(zza)
Zdroje
1. Reuser A. J., Hirschhorn R., Kroos M. A. Pompe disease: glycogen storage disease type II, acid α-glucosidase (acid maltase) deficiency. The Online Metabolic and Molecular Bases of Inherited Disease, 2014. Dostupné na: http://ommbid.mhmedical.com/content
2. Sperry E., Leslie N., Berry L., Pena L. Pompe disease. GeneReviews, University of Washington, Seattle, 2025 Aug 21.
3. Kishnani P. S., Steiner R. D., Bali D. et al. Pompe disease diagnosis and management guideline. Genet Med 2006; 8 (5): 267−288, doi: 10.1097/01.gim.0000218152.87434.f3.
4. Frequently asked questions. accelRare, 2026. Dostupné na: www.accelrare.fr/faq-accelrare
