Autoři přehledu vědeckých dat týkajících se klinického účinku buprenorfinu ve vztahu k procentu vázaných µ-opioidních receptorů nedoporučují stanovování fixních limitů dávek této substituční látky pro léčbu závislosti na opioidech ani limitů její úhrady. Důvodem jsou různé individuální dávky potřebné k potlačení abstinenčních příznaků a k dosažení potlačení bažení po nelegálních opioidech, komplexnost studií i problémy spojené s průvodními chorobami u těchto pacientů.
Sublingvální forma buprenorfinu a jeho kombinace s naloxonem má dobře popsaný farmakokinetický a farmakodynamický profil a prokázala účinnost a bezpečnost v substituční léčbě závislosti na opioidech. S rozšiřujícím se klinickým využíváním této léčby se objevila otázka, jaké procento µ-opioidních receptorů (µOP) je nutné pomocí tohoto přípravku vázat, aby bylo dosaženo klinického účinku. Někteří lékaři se obávají, že jsou žádoucí dávky vyšší, než jaké jsou potřebné pro prevenci abstinenčních příznaků, a kontrolní úřady uvažují o omezení úhrady některých dávek buprenorfinu.
Přehled vědeckých dat ukázal, že k potlačení abstinenčních příznaků je nutná ≤ 50% dostupnost volných µ-OP, což vyžaduje vrcholovou plazmatickou koncentraci buprenorfinu ≥ 1 ng/ml. U většiny pacientů to znamená celkovou denní dávku buprenorfinu 4 mg. Pro dosažení efektu potlačení bažení po nelegálních opioidech nebo jejich souběžné užívání je nutná < 20% dostupnost volných µOP, což vyžaduje vrcholovou plazmatickou koncentraci buprenorfinu ≥ 3 ng/ml. U většiny pacientů je k dosažení této hladiny nutná denní dávka buprenorfinu > 16 mg.
Tato práce byla publikována v listopadu 2014 a z jejích závěrů vyplývá, že stanovení limitů velikosti dávky buprenorfinu nebo jeho úhrady v substituční léčbě závislosti na opioidech by nebylo přínosem.
(zza)
Zdroj: Greenwald M. K., Comer S. D., Fiellin D. A., et al. Buprenorphine maintenance and mu-opioid receptor availability in the treatment of opioid use disorder:implications for clinical use and policy. 2014 Nov 1; 144 : 1–11.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
