V roce 2014 byly publikovány dvě kazuistiky týkající se dětských pacientů s Pompeho chorobou, u nichž došlo k vytvoření protilátek vůči enzymové substituční terapii (ERT), která u tohoto invalidizujícího a smrtelného onemocnění představuje jedinou terapeutickou možnost. Chorvatští a britští autoři popisují dva úspěšné způsoby zvládnutí této situace.
Pompeho choroba je závažné život ohrožující onemocnění charakterizované deficitem aktivity kyselé α-glukosidázy, který vede ke střádání glykogenu ve svalech. U pacientů s infantilní formou již v prvních měsících života dochází k hypertrofické kardiopatii a svalové slabosti a bez léčby pacienti umírají na respirační selhání. Jedinou dostupnou léčbou je ERT. Nedávno bylo popsáno vytvoření protilátek vůči této léčbě, a to jak u pacientů s negativitou CRIM (křížově reaktivní imunologický materiál), tak u některých CRIM-pozitivních pacientů.
Chorvatští autoři1 popisují případ holčičky s infantilní formou Pompeho choroby s pozitivitou CRIM, u níž musela být ERT přerušena z důvodu závažných reakcí na infuzi. U pacientky byla zjištěna přítomnost protilátek vůči kyselé α-glukosidáze. Byla zahájena imunomodulační léčba (IMT) rituximabem, metotrexátem a i. v. gamaglobulinem. Během indukční fáze IMT byla ERT znovu nasazena bez komplikací. Protilátky vůči α-glukosidáze vymizely, IMT byla postupně vysazena a došlo ke zmírnění kardiomyopatie. Po 3 letech je pacientka stále závislá na ventilátoru a bez zlepšení motorických funkcí. Protilátky vůči ERT se znovu neobjevily a nedošlo ani k nežádoucím reakcím na IMT. Kardiomyopatie pomalu progreduje, nicméně pokles srdečních funkcí je stále asi 50% v porovnání s nejhorší naměřenou hodnotou.
Londýnská kazuistika2 se týká rovněž CRIM-pozitivního pacienta se závažnými reakcemi na infuzi, které se objevily po 15 měsících bezproblémové ERT. Tolerance ERT bylo u tohoto dítěte dosaženo pomocí desenzitizačního protokolu. Standardní dávku ERT (20 mg/kg) autoři zředili 100× (na 0,2 mg/kg) a zachovali rychlost infuze. Nebyla podávána žádná premedikace. Každý týden zvýšili koncentraci ERT na dvojnásobek. Po 8 týdnech dosáhli standardní dávky bez reakcí na infuzi. I když bylo v době snížení koncentrace podávané ERT pozorováno klinické zhoršení, stav se následně téměř zcela upravil.
Autoři obou kazuistik došli k závěru, že IMT, resp. desenzitizace můžou být účinnými a bezpečnými postupy v případě vytvoření protilátek proti ERT u dětí s infantilní formou Pompeho choroby.
(zza)
Zdroje:
1. Markic J., Polic B., Stricevic L. et al. Effects of immune modulation therapy in the first Croatian infant diagnosed with Pompe disease: a 3-year follow-up study. Wien Klin Wochenschr 2014 Feb; 126(3–4): 133–137.
2. Baruteau J., Broomfield A., Crook V. et al. Successful desensitisation in a patient with CRIM-positive infantile-onset Pompe disease. JIMD Rep 2014; 12: 99−102.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
