V roce 2014 byly publikovány dvě kazuistiky týkající se dětských pacientů s Pompeho chorobou, u nichž došlo k vytvoření protilátek vůči enzymové substituční terapii (ERT), která u tohoto invalidizujícího a smrtelného onemocnění představuje jedinou terapeutickou možnost. Chorvatští a britští autoři popisují dva úspěšné způsoby zvládnutí této situace.
Pompeho choroba je závažné život ohrožující onemocnění charakterizované deficitem aktivity kyselé α-glukosidázy, který vede ke střádání glykogenu ve svalech. U pacientů s infantilní formou již v prvních měsících života dochází k hypertrofické kardiopatii a svalové slabosti a bez léčby pacienti umírají na respirační selhání. Jedinou dostupnou léčbou je ERT. Nedávno bylo popsáno vytvoření protilátek vůči této léčbě, a to jak u pacientů s negativitou CRIM (křížově reaktivní imunologický materiál), tak u některých CRIM-pozitivních pacientů.
Chorvatští autoři1 popisují případ holčičky s infantilní formou Pompeho choroby s pozitivitou CRIM, u níž musela být ERT přerušena z důvodu závažných reakcí na infuzi. U pacientky byla zjištěna přítomnost protilátek vůči kyselé α-glukosidáze. Byla zahájena imunomodulační léčba (IMT) rituximabem, metotrexátem a i. v. gamaglobulinem. Během indukční fáze IMT byla ERT znovu nasazena bez komplikací. Protilátky vůči α-glukosidáze vymizely, IMT byla postupně vysazena a došlo ke zmírnění kardiomyopatie. Po 3 letech je pacientka stále závislá na ventilátoru a bez zlepšení motorických funkcí. Protilátky vůči ERT se znovu neobjevily a nedošlo ani k nežádoucím reakcím na IMT. Kardiomyopatie pomalu progreduje, nicméně pokles srdečních funkcí je stále asi 50% v porovnání s nejhorší naměřenou hodnotou.
Londýnská kazuistika2 se týká rovněž CRIM-pozitivního pacienta se závažnými reakcemi na infuzi, které se objevily po 15 měsících bezproblémové ERT. Tolerance ERT bylo u tohoto dítěte dosaženo pomocí desenzitizačního protokolu. Standardní dávku ERT (20 mg/kg) autoři zředili 100× (na 0,2 mg/kg) a zachovali rychlost infuze. Nebyla podávána žádná premedikace. Každý týden zvýšili koncentraci ERT na dvojnásobek. Po 8 týdnech dosáhli standardní dávky bez reakcí na infuzi. I když bylo v době snížení koncentrace podávané ERT pozorováno klinické zhoršení, stav se následně téměř zcela upravil.
Autoři obou kazuistik došli k závěru, že IMT, resp. desenzitizace můžou být účinnými a bezpečnými postupy v případě vytvoření protilátek proti ERT u dětí s infantilní formou Pompeho choroby.
(zza)
Zdroje:
1. Markic J., Polic B., Stricevic L. et al. Effects of immune modulation therapy in the first Croatian infant diagnosed with Pompe disease: a 3-year follow-up study. Wien Klin Wochenschr 2014 Feb; 126(3–4): 133–137.
2. Baruteau J., Broomfield A., Crook V. et al. Successful desensitisation in a patient with CRIM-positive infantile-onset Pompe disease. JIMD Rep 2014; 12: 99−102.
